Bradavičník

Vánoce jsou tady, Santa Claus už zase klepe na komín (Nikdy jsem nechápala, jak to svoje tlusté břicho může prorvat skrz!), Papa Noel si dává siestu pod stromem s láhví ležáku, děduška Mrazíček si nahřívá u táboráku z odpadků své prokřehlé ruce v rukavicích bez prstů … Zkrátka se všichni mají skvěle.

A co vy, také si užíváte vánoční pohody? Já tedy ne. Úkoly se na mne sypou ze všech stran, dotazy prváků se množí rychleji než blechy a mě stále dělá problém si ty malé zvědavé osoby pamatovat jmény a o žádného nezakopnout, když se řítím po schodech.

A když tak náhodou někdy odpočívám v křesle ve společenské místnosti a nemusím poslouchat ničí hlásek, zaobírám se v myšlenkách Vánocemi. Ovšem včera večer mi došla hrozná věc: Já nemám dárky! A to prosím ani jeden! Zdá se, že Elizabeth letos dostane k Vánocům posmrkaný kapesník, Rodriguez připínáček, Jessica pokličku od konvice s kakaem, Isabella děravou ponožku (hm, možná bych jí měla napřed zašít) a slečna Black zlámaný brk. A svým kolejňatům pak můžu leda tak rozdávat špačky od tužek.

Mohu vám říct, že mi příliš dobře nebylo a pohled do kalendáře mi náladu nijak nespravil.

Problém nebyly ani tak peníze, jako spíš nápady, co za dárky pořídit. Znáte to, každé Vánoce musíte do balícího papíru ukrýt něco originálního, netradičního, skvělého, jedinečného … A každý rok něco takového najdete a vydechnete si, abyste se hned od ledna mohli začít stresovat, co si počnete za rok.

Seděla jsem tedy před krbem a zírala do plamenů. Co jim, pro Rowenu, jen dám? Elizabeth je stará čarodějnice, ta dostane popel. Zajásala jsem. Jedna otázka vyřešena.

Rodriguez neustále někam vandruje s kupou pergamenů, ohání se s nimi hned tu, pak zase támhle … dostane žvýkačku, aby mu papíry držely pohromadě.

Jessica nám utekla mezi profesory. To by mohla dostat … ale ne, do zubů ne … nějaký úplatek. No jo, ale čím já jí uplatím? Tu pokličku jí nedám, o tom žádná. Pak jsem si vzpomněla, že jsem si s sebou do Bradavic přivezla takovou malou obdélníkovou věc se spoustou tlačítek. V obchodě mi tehdy říkali, že je to nějaký ládač, nebo co. Nikdy jsem nepřišla na to, k čemu je. Ale Jessica by si s ním mohla vyhrát až do aleluja.

Isabella. Co by tak mohla dostat naše vždy vysmátá Isabella? Už to mám! Onehdy jsem dostala obrázkovou knížku, jmenovala se Příklady z Ekonomie pro střední a vyšší odborné školy. Já tomu za mák nerozumím, zřejmě jde o nějaké abstraktní umění.

A slečna kolejní? Jen u té jsem si byla dárkem jistá. Jde o dárek jedinečný a skutečně originální. Velké kulové. Jen na něj budu muset sehnat vhodný obal.

Jeden komentář