Bradavičník

Poslední dobou to vídávám stále častěji. Studenti sedí v klubovně mezi haldou měkounkých polštářů, v jedné ruce makový koláč, v druhé pořádný hrnek kakaa a s blaženým úsměvem na rtech se přecpávají k prasknutí. Ne, že bych sama tvořila kdovíjakou vyjímku, ale musíme si přiznat, že takovou tou věcí, které se říká zdravá strava, se živí jen málokteří z nás. A jestli vůbec.

Pochopitelně tu nemůžu nikoho jmenovat, ale vezměme si například děvče s iniciály Y.M.L.. Když jsme si tak spolu jednoho nedělního odpoledne vyrazily na čaj o páté, nestačila jsem se divit, jak si do jediného hrnku čaje nasypala místo mléka rovných sedm lžiček cukru. A půl. Tu půlku jen proto, že po sedmé várce se cukr úplně přestal rozpouštět a začal na dně šálku tvořit nepěknou usazeninu podobnou vrbě mlátivé. Tohle děvče s přeslazeným, dle jejích slov však velmi dobrým čajem, ale není ani zdaleka tou nejvýstižnější a nejbrutálnější ukázkou nehezkých stravovacích návyků rozšířených po naší škole.

Objevují se totiž i příznaky kanibalismu! Dle mých přísně tajných a stoprocentně spolehlivých zdrojů – B.L.V. a D.L., kdybyste chtěli vědět – se stalo asi tohle:

Jistá studentka Mrzimoru C., jejíž přijmení se mi jaksi nepodařilo pochytit, má být zatčena za to, že rozžvýkala, spolkla a následně vyloučila chlapce M.L., jenž se zase bez svolení proměnil v hranolku a usedl do majonézy na talíři s oblíbenou britskou pochoutkou Fish and chips. A uznejte, že pokud je to pravda, jedná se o děsnej nervák. Nicméně, i když pomineme, že hranolka, kterou C. pozřela je vlastně jeden z našich spolužáků, patří kousky usmažených, tukem a přebytečnou solí nasáklých brambor mezi ta nejnezdravější jídla, která se na bradavických stolech objevují.

Sice už nastaly jisté pokusy o zlepšení našeho jídelníčku při různých zeleninových, ovocných a celozrných dnech, avšak s tím, jak se rychle blíží Vánoce, přestává se na správnou výživu dbát úplně. Všichni už se celí třesou, až Velkou síní konečně zavoní med a skořice, až se po celém hradě objeví mísy s cukrovím, až si s kusem žvance budou moci sednout mezi měkounké polštáře v klubovně a přecpávat se k prasknutí.

Nakonec to stejně skončí obíháním hradu a spalováním Vánočních kalorií. Berte to tedy, prosím, jako varování. Pořádně sledujte, kolik toho jíte, co vlastně jíte, kdo by mohl být to, co jíte nebo to raději nejezte vůbec.

A užijte si Vánoce!

Tagy: sladkosti, strava, studenti, Vánoce

Jeden komentář