Bradavičník

Den svatého Valentýna. Mnohým studentům se vybaví hlavně růžová srdíčka a zamilované páry, procházející ruku v ruce hradem. Kromě toho jsme letos měli i originální menu od výherce soutěže ‘Valentýnovo papů‘, Matta MacKenny.
Spousta studentů se tedy určitě těšila na – když opomeneme tu růžovou – vcelku příjemný, klidný den. Ale ne, to bychom nebyli v Bradavicích, kdyby se zase něco neočekávaného nestalo.

Bylo krátce po obědě. Ve vyzdobené síni byl poměrně příjemný klid, studenti jedli, povídali si a bavili se. Když v tu, co se nestalo; svět se zase jednou zbláznil a na studenty začala nalétávat zblázněná srdíčka, která se nad studenty rozplynula a vypustila do vzduchu Velké síně jakousi podivnou, nasládlou vůni. A než se studenti stačili vzpamatovat, několik z nich se stalo oběťmi šípu, který patřil ďábelskému amorkovi. Ten měl podle výpovědi očitých svědků dokonce hlavu samotné de Shellové.
Snad nejzamilovanější dvojicí se stala profesorka Sammarin Stanleyová s mrzimorskou prefektkou, Carmen Stormgardeovou.
,,Paní profesorka Stanleyová vyskočila na lavici u Zmijozelského stolu,“ říká anonymní očitý svědek se smíchem. ,,A citovala, znělo to jako kdyby to četla z nějaké knihy romantických básní.“
Zamilované verše můžete posoudit sami, zde jsou některé verše, které paní profesorka Stanleyová zamilovaně vyřkla:

Dnes tu sedím na pařezu,
slunce mě do hlavy pálí.
Tu zkázu snad neunesu,
skonám a tělo mé spálí.
Fénix, láska tvá, ta hoří v něm,
nad čelem tká ti diadém,
kmitá ve stínu dlouhých řas,
ten tvůj krásný, dlouhý vlas.

Později se i paní profesorka Mia Phoenixová podlehla kouzlu lásky a Amorovu šípu, a zamilovala se do Marci Mosetové.
,,Stálo za to tam být,“ směje se očitý svědek. ,,Tvůj pištiví hlas jak od křečka mě dostává do extáze… och Marci!‘ říkala profesorka a chudák havraspárská primuska musela snášet její záchvaty lásky. Kdo tam byl, nelitoval, a zřejmě se i válel smíchy po zemi.“

Amorci, kteří na síni zaútočili celkem ve třech dávkách, tak do Bradavického hradu vnesli trochu lásky, i když ne tak, jak by si někteří přáli. A na závěr si dovolím malý citát.

Kde byla ta slavná Rowena, která svou kletbou malé prváčky straší,
když začali zlomyslní Amorci podnikat atentáty v síni naší?

Geoffrey Crane

Tagy: drby, kultura, příběh, primuska, profesor, sv. Valentýn

Jeden komentář