Škola Čar a kouzel v Bradavicích je od září do června plná studentů, profesorů a dalších živočichů. Školní rok je dlouhý a my i naše životy jsme ovlivňovány životem v Bradavichích. Jsou lidé, kteří Bradavice milují a zase naopak lidé, kteří Bradavice z duše nenávidí. Slovo Bradavice může mít však i jiný význam, který by pro mudly byl z cela jasný. Ale je jasný i naším studentům?
Probudili jste se někdy časně ráno a strašně se těšili na následující výuku? Já tedy ne a myslím, že se to nikdy nestane. Ale určitě se Vám už někdy stalo, že jste se pár hodin po probuzení začali nudit, ať už na hodině či kdekoliv jinde, přesně tohle se mi včera stalo. Samozřejmě mi ta nálada nesoucí název „nuda“ vydržela téměř celý den. Totiž, byla by vydržela celý den, ale asi tak hodinu po obědě jsem dostala nápad; napsat nějaký článek, ale zase se tu vyskytl další problém. Není žádné zajímavé téma, vlastně není ani žádné nezajímavé téma, prostě ani jedno. Nakonec jsem se rozhodla namáhat mozek, hned mě napadlo jedno téma na článek, i když takové nudné, ale přeci jen jsem to nějak dodělala a vznikla mi z toho jedna otázečka, celkem prostá. A tady je…
„Co si představíš jako první pod slovem Bradavice?“
Celkem jsem vyzpovídala hodně lidí a taky se dozvíte koho, protože tohle není rozhodně anonymní, i když oni sami to nevěděli, ale to je úplně jedno, stejně jsem někoho ani pořádně neznala. A taky jsem na to šla velmi chytře, takže asi ani nikdo nepojal podezření a beze strachu odpověděl.
Téměř hned po tomto rozhodnutí jsem se střetla ve Velké síni s mojí, úžasnou kamarádkou.
Rachel J. Wolkinsová: „Co si představíš jako první pod slovem Bradavice?“
Marlotte Elisabeth Watsonová: „Hm..Bradavice? Asi potíže..“
V jednu chvíli byla hodina Dějin čar a kouzel poněkud nudná (Jinak byla skoro celá super!), tak jsem neváhala a šeptem se otázala jedné z přísedících.
Rachel J. Wolkinsová: „Co si představíš jako první, pod slovem Bradavice?“
Jean Claire Leungová: „Takovou tu hnusnou kožní chorobu? Pardon, ohromný hrrrad který vyučuje kouzelníky všech věků mávat s hůlkou.“
Vskutku zajímavá odpověď a taky první, která nebyla stručná, což je jen a jen dobře.
Třetí byl chlapec, kterému jsem raději poslala sovu s tímto dotazem, protože se mi zdá, že se s ním nedá zrovna moc normálně mluvit, ale to je jen můj (A možná spousty dalších) názor, ani ho moc neznám, mám takový pocit, že jsem s ním mluvila jenom jednou ve Velké síni a asi jsem ho párkrát někde zahlédla, vlastně si nejsem ani jistá, jestli ho znát chci. I přesto, že v té sově jasně stálo „Bradavice“ s velkým B, tak odpověděl.
Rachel J. Wolkinsová: „Co si představíš jako první, pod slovem Bradavice?“
Albert J. Ewell: „Na nohou“
Ani jsem neměla moc času čekat na jeho odpověď, která samozřejmě přišla až další den, ale to nevadí, musela jsem totiž pospíchat na hodinu kouzelných formulí, kterou jsem využila k získání další odpovědi. Hned co jsem uviděla nějakou známou tvář Alyss Adlerové, zeptala jsem se na stejnou otázku a dostalo se mi další stručné odpovědi (Že by přeci jenom chtěla dávat pozor na hodinách?):
Rachel J. Wolkinsová: „Co si představíš jako první, pod slovem Bradavice?“
Alyss Adlerová: „Ehm….školu“
Několik hodin po výuce, přesněji něco před osmou večer jsem se šla podívat, letos poprvé do klubovny, musela jsem se tam přeci někdy zastavit a podívat se co je tam změněné, sice tam nic nového nepřibylo a nic starého neubylo, ale to nevadí, protože tam pár minut po mně přišla Nelli Whiteová, které jsem se zase zeptala na otázku, naštěstí taky neměla stručnou odpověď:
Rachel J. Wolkinsová: „Co si jako první představíš, pod slovem Bradavice?“
Nelli Whiteová: „No ještě nedávno to byla taková ta choroba. Víš ne … co myslím? No ale v poslední době je to tento hrad.“
Takže odpovědi byli ve směs stejné, buď škola a, nebo…bradavice, však víte, jaké mám na mysli. A jelikož se nějak rychle stmívalo a připozdívalo, tak bylo moje další rozhodnutí nechat úplně všech otázek, možná mi také došlo, že tohle je otázka postrádající nějaký hlubší význam, ale přesto se někomu může zdát zajímavá. Ale v tomhle článku už neuvidíte žádné další (ne)originální odpovědi.
Úprava článku: Andrew James Wood.