Stejně jako každý rok, i letos se na hradě objevili nováčci. Koneckonců, bez nich by asi těžko pokračovala výuka, sami jste mezi ně patřili, ať už dávno, či nedávno. Ale i přesto, že jsou nezbytnou součástí Bradavic a také kouzelnické společnosti, ne všichni jsou z nich nadšeni. Někteří je však berou jako příjemné rozptýlení a možnost seznámit se s novými tvářemi.
Nenechala jsem si ujít tu příležitost vyzpovídat několik studentů Bradavic, co již absolvovali nějaký ten ročník. A leč jsou zde články o nováčcích každý rok, tak jsem se rozhodla psát právě o nich. Chtěla jsem se dozvědět názory ostatních na ně…
Jen co jsem sepsala několik málo otázek, přesně sedm, tak jsem se vydala na lov odpovědí. Protože na co by mi posloužily otázky bez odpovědí? Nebylo to nijak těžké, protože jsem se ptala pouze lidí, co znám. Ať už je znám hodně dobře, či málo. Samozřejmě jsem neměla takové štěstí, abych potkala z té hrstky známých lidí všechny, takže v tom případě by mi odpovědi nevystačily. A z nějakého neznámého důvodu se mi ani nechtělo seznamovat se s někým novým, kdo by mi mohl odpovědět. Proto jsem ještě pár lidem poslala sovu s otázkami, celkem mě udivilo, když mi doopravdy odpověděli, protože jsem si myslela, že mi neodpoví a pokud ano, tak až v té době, kdy to bude zveřejněno. No, alespoň mě čekalo nějaké příjemné překvapení.
Odpovědi se lišily, což mě ani trochu neudivilo, protože jsem se ptala různých lidí. Níže uvidíte jak všechny odpovědi spolu se jmény lidí, co odpověděli (Všichni s uveřejněním souhlasili, alespoň ti, co jsem se jich ptala. Ale berme to demokraticky, jako hlasování, když souhlasí většina, zbytek se prostě podřídí, takže jsem zveřejnila jména všech) a také moje otázky. A díky trochu většímu obsahu otázek, je sem vložím pouze jednou, jinak by to bylo zbytečně dlouhé. A myslím si, že to ničemu neuškodí, protože odpovědi na ně jsou sepsány hned pod otázkou, tak aby se snadno dalo poznat, co k čemu patří. Jména autorů odpovědí zveřejním až na konci, protože to je méně důležitější, než jejich odpovědi, že.
Zde v Londýně pochopitelně potkáváte hromadu neznámých lidí v různých věkových hranicích. Dokonce i v kouzelnické části tohoto velikého města. Většina mladších jsou nastávající studenti Bradavic. Zajímá mě, zda vás to obtěžuje? Jestli vám vadí potkávat samé zvědavé tváře a neustále slyšet otázky stejného typu? Jestli byste byli radši, kdyby se žádní nováčci neobjevovali dříve, než úspěšně zakončí svůj první rok studie čar a kouzel.
Odpovědi:
a) Ne, právě že naopak! Strašně rád jim odpovídám na jejich všetečné otázky ohledně kolejí a školy… I když jsou ty otázky po nějaké době ohrané, za ty jejich obličejíky plné nadšení to stojí! Avšak některé jejich otázky jsou velmi záludné a když nevím, co jim odpovědět, dost mě to štve…
b) Tak… nevadí mi to. Otázky typu „Jaké je to v Bradavicích?“ či „V jaké jsi koleji?“ se dají přežít. Londýn…samo o sobě – potkávat tam tyhle lidi… no, také se to dá. Jejich přítomnost mě neotravuje, pokud to nejsou takoví ti malí drzí a podobně. Když jsou slušní, jde to. Navíc… já sama jsem taková nenápadná osoba, takže si mě moc lidí nevšímná. A tím pádem mi nejsou pokládany ony otázky, alespoň ne příliš často. A nakonec… Děravý kotel, Příčná ulice či další kouzelnická místa nejsou jenom moje…tak ať si tam chodí, kdo chce.
c) Ohledně nováčků mě to opravdu neobtěžuje. A to asi také hlavně proto, že mezi ně patří moje malá sestřička Claire. Navíc pro mě platí, že nováčci uvěří všemu, co řeknu. Tudíž mě baví si z nich štřílet tou klasikou, jako že zmijozelská společenská místnost se nachází pod vodou. Nebo mě také baví sledovat jejich překvapené tváře, když jim řeknu o Edovi. Ale v zásadě jsem schopná těmhle malým kdykoliv pomoci a to i přesto, že jsou někdy až moc drzí a nevděční.
d) Jestli mě obťěžují ti malí prdi? Vůbec ne! Náhodou je s nima pča, teda pokud zrovna nenarazíta na nějakýho zmagořelýho jedince, kterej jen co vás uvidí rozjede akci „zabiju tě pohledem“. Ale většina z nich, nebo alespoň ti co jsem zatím stihla poznat, jsou normální a dá se s nima kecat. K takovým těm otázkám typu “ v jaké jsi koleji/ročníku, je to na hradě hezký, co předměty, atd.“ se ani většinou nedostnou. Alespoň teda ne, když kecaj se mnou.. no a když jo, tak jim více méně nějaký info poskytnu. Protože jsem děsně hodná, ale hlavně protože když jsem byla stejný prtě jako oni, tak jsem byla děsně otravná. Takže ne, nováčci mi nijak nevadí.
e) Ne, nevadí mi to vlastně vůbec. Je to super šance se poznat s někým novým a ne pořád trávit čas sám, nebo s kamarády, které vídám téměř každý den školního roku. A navíc, sám mám jednu sestru mezi nováčky, která se samozřejmě teď nově seznamuje s vrstevníky nastupujícími také do školy a já jakožto správný starší bratr na ní musím dohlížet, takže je mojí povinností se s nimi vídat. Občas.
Teď bych zašla trochu blíže k podrobnostem. Občas si určitě zajdete do Děravého kotle, nebo jste v něm ubytováni, či o to usilujete. Ale jakmile se tam nahrnou nováčci, tak je tam rušno a pokoje bývají plné. Patříte mezi ty, kterým to vadí? Pokud ano, tak proč přesně? Nebo dokonce patříte mezi smolaře, kteří právě kvůli tomu, že jsou všechny plné, pokoj v Kotli nedostanou? Nebo se vás nic z toho netýká?
Odpovědi:
a) Volím poslední možnost – nic z toho se mě netýká, hihi. Jestliže bych měl ale zajít až k velkým podrobnostem, vadí mi ta individua, co po sobě v Děraváči hážou jídlem. (Třeba těmi doubroučkými a úžasnými a božskými muffiny!) Také jsou mi nepříjemní ti, co v pokojích vedou horlivé debaty až do brzkých ranních hodin, přičemž u toho tak řvou, že nejde usnout.
b) Jak jsem psala předtím. Kotel není vyhrazený jen pro mě nebo pro pár vyvolených. Rušno tam sice je, ale to se dá přežít, navíc v noci tam už bývá klid a mně stačí, když se tam dá spát. Přes den tam vlastně ani moc nebývám. A pokoj mám už dlouho, tudíž se mě to netýká. Ať už je někdo mladší či starší, pořád platí pravidlo „Kdo dřív přijde, ten dřív mele,“ nebo jak to je.
c) Upřímně, všichni kdo mě aspoň trochu znají vědí, že jsem velmi společenský typ, takže do určité míry mi to rozhodně nevadí. Ale zase, každý má rád své soukromí, takže pokud jsou úplně všechny stoly obsazeny nováčky, trochu mě to štve, protože si nemám kam sednout. A ohledně těch pokojů? Ty se mne netýkají. Přespávám normálně u tety a pokud jsou rodiče v Londýně, přespávám u nich.
d) Tak já pokoj v Kotli chytnu většinou vždycky a tak nějak to tam přes prázdky okupuju. Takže je celkem dost jasný, že tam na tu drobotinu narazím. A řekla bych, že ono to tam bývá plný vždycky, takže mě to nijak extra nežere. Dokud mi nikdo neleze na pokoj, nebo mi v něm něco neprovádí, tak jsem spokojená.
e) Jednoho nováčka mám nasáčkovanýho v pokoji. Ty ostatní mi nějak extra nevadí. Jsou to přece taky jenom lidi, kteří si chtějí někam sednout a ubytovat se. Dokud mám prostě místo já, tak mě to nějak extra netankuje.
No a co třeba obchody? Poslední dobou v nich je narváno ještě více, než obvykle a klidně se může stát, že věci, po kterých toužíte, budou již vyprodané. Myslíte si, že za to mohou nováčci? Nebo je to jen díky tomu, že se schyluje k začátku školnímu roku a všichni nakupují na poslední chvíli?
Odpovědi:
a) Nepatřím k těm, co dělají věci až na poslední chvíli a tak mě nic takového nepostihlo. Myslím si však, že vyprodané obchody způsobujeme všichni, ne jen nováčci. Vždyť každý si musí nakoupit pomůcky.
b) Obchody…to asi nebude vina nováčků, když já sama nic takového, co potřebují oni, nekupuji. Vyjímaje krmení pro sovu, jenže toho je vždy dost a ke všemu jsem ho kupovala už někdy k začátku srpna. Ostatní nákupy… ty jsem vlastně obstarávala nedávno a všechno ještě měli… Ale je pravda, že ke konci prázdnin se víc nakupuje…
c) Tohle podle mě nemůžeme svádět na nováčky. Konec konců, každý potřebuje určité předměty ke studiu. A pokud se člověk hodně snaží, tu věc, kterou potřebuje, může najít v jiném obchodě. Nebo si to koupit od jiného studenta.
d) Je trochu hnusný, svádět na nováčky to, že mají někdy v obchodech vyprodaný věci, co chceme nebo potřebujeme. Lidi prostě nakupujou vždycky… v určitým obodobí možná víc, ale podle mě za to nováčci rozhodně nemůžou.
e) Knihy jsem měl téměř všechny nakoupené ještě předtím, než se nováčci objevili, takže to mi až zas tak nevadí. A když už zajdu do knihkupectví, jsem venku dřív, než stačíte říct „krucánky a kaňoury.“ Akorát mně trochu vadí to, že je teď o hodně větší fronta před zmrzlinářstvím, než když tu nebyli. A občas se stane, že jim prostě dojde smetanová zmrzlina s lentilkami, což se dřív nestávalo, takže ano, za tohle asi trochu mohou. Ale odpouštím jim to, páč ona je tak dobrá…
Ovšem, pro některé z nás nováčci představují jediný účel a tím je zabavení a pobavení. Vždy někteří nováčci zpravidla trpí jakousi naivitou, či přehnanou důvěrou, kterou třeba rádi využíváte. Povedlo se vám vystřelit si z nováčka? Nebo jste ten opak, co tohle neschvaluje a je milý?
Odpovědi:
a) Přiznávám, nepatřím mezi ty nejslušnější a nejhodnější a tak jsem si z pár prťat vystřelil, po chvilce jsem jim ale sdělil, co je na mém vyprávění pravdy. Všeho je třeba s mírou, takže s některými výstřelky nesouhlasím ani trošičku.
b) Nijak moc se díky jejich přítomnosti nebavím. Jak říkám, jsem taková nenápadná osoba a v mé blízkosti se často vyskytují lidé, kteří to neschvalují. Když už potkám někoho… zábavnějšího a mám chuť se s někým seznámit… ano, v tom případě si z něj udělám srandu. Někdy sama, někdy ne, někdy větší srandu, někdy menší. Nejlepší je to pouze s určitými lidmi (třeba s tebou, že jo?) A když je někdo tak naivní a uvěří sebevětší hovadině, no to je potom den, jak má být. Ale ne, že bych nebyla milá, to jsem neustále.
c) Jak už jsem psala výše, už několikrát jsem narazila na nováčky, se kterými jsem se dala do řeči a dostalo se i na Bradavice. Zatím mi však tyto „vtípky“ uvěřilo jen pár z nich. Postupně mi začíná připadat, že ti prvňáčci jsou chytřejší a chytřejší. A to se mi nelíbí.
d) No kdybych o sobě tvrdila, že jsem milá, tak bych lhala. Sem tam je možný, že nějakýho novýho trošku… no že jsem na ně trošku nepříjemná, ale buďme upřímní, jo. Kdo někdy neměl blbou náladu, žejo. Plus si za to většinou ještě můžou oni samotní. K tomu žertíku, nepamatuju si že by se mi něco takováho povedlo. Vlastně jednou jsem si na ulici zahrála na trolla a asi trošku postrašila jednu holku, ale nemám tucha, zdali už nebyla školačka.
e) Pozor pozor! Někteří jsou naopak vážně chytří. Nikdy nevíte, kdy vám nasypou v nepozornosti extra pálivé chilli do pití a vy se začnete dusit. Abyste tohlecto mohl udělat, je nutné být trochu záludný a chytrý. A proto já tyhlecty hrátky, že jim něco nakecám, moc neprovozuji, protože nikdy nevíte, jestli narazíte na nováčka naivního, nebo chytrého, který je schopen vám něco udělat na oplátku. Ale jako neříkám, že to občas nedělám.
Určitě chcete být někdy osamotě. V klidu si vypít nápoj a rozjímat. Nebo se procházet. Když v tom k vám přisedne zčistajasna nějaký nováček. A hned se začne na něco vyptávat. Vadí vám to? Odpovíte mu, nebo ho okřiknete a pošlete pryč?
Odpovědi:
a) I nováčci jsou jenom lidi. Navíc jdou poprvé do Bradavic, někteří neví, co od toho očekávat, někteří se bojí, někteří se chtějí jenom dozvědět něco víc. I já jsem byl jednou v jejich situaci, jako snad každý tady. A přesně proto jim klidně odpovídám na jakoukoliv otázku. A ne, nijak mi jejich vyptávání nevadí.
b) Jo… jak jsem už několikrát psala, tohle se mi nijak často neděje a stejně kdykoli můžu zajít na nějaké mnohem neznámější místo. Občas, když se ke mně někdo přidá a začne slovy „Ahoj, já jsem to a to…“ a tak dál… přijde mi to divné. To přeci není normální, ne? I když jsou to ještě… takové… menší děti a ti toho navykládají. Ale snažím se s nimi bavit, to ano. Určitě to není na škodu, mít v mladších řadách nějaké špehy.
c) Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Možná to je tím, že si ke mě nikdo nechce přisednout (což je rozhodně vyloučené) nebo se mě prostě bojí. Konec konců, kdo by se nebál takové úžasné mladé dámy, jako jsem já, že? Ale pokud by se mi něco takového stalo, asi bych mu zodpověděla ty nejzákladnější dotazy a doufala bych, že potom odejde pryč.
d) Tak určitě záleží na tom v jakém jsem momentálním rozpoložení, žejo. Protože asi nebudu nejmilejší, když mě někdo vytočí, no. Ale stejně o nic nejde, protože si nováčci většinou brzo odsednou. Fakt nevím čím to je… možná šířím nějaký negativní vlny a nebo se mě prostě jenom bojí. Hmm…
e) Nemám rád samotu a nerozjímám, takže pokud se najde někdo, kdo je schopen si se mnou povídat o nějakém smysluplném tématu, nevadí mi. Třeba vliv elektromagnetického pole na člověka, to rozebírám rád.
Když už se rozhodnete bavit s nováčkem, máte to štěstí, že zastihnete nějakého normálního? Nebo se vám zdá v mnoha směrech podivný? Nebo snad zastáváte názor, že s nováčkama není rozumná řeč a radši se s nimi nebavíte?
Odpovědi:
a) Jak kdy. Někdy zastihnu nováčka, který je plný dojmů a očekávání a je v pohodě. Jindy zase potkám nováčka, který je tajemný, tichý a není s ním rozumná řeč. A občas se setkávám s třeštidly, co spíše než aby se snažili co nejvíce toho dostat ze starších studentů, uvažují nad tím, kde a jak spáchat nějakou neplechu.
b) S některýma rozumná řeč je. Dokonce rozumnější než s někým starším. Ale nějací jsou… řekněme nenormální. Ale i přes to se s nimi pokouším bavit, pokud jsou divní v jiném směru. Protože kdyby se se mnou bavit nechtěli, nebavila bych se s nimi. A rozhodně nezastávám názor, že se s nimi bavit nedá. Někteří jsou i roztomile naivní a podobně…
c) Nedávno jsem s dvěma nováčky a jednou o rok mladší studentkou byla v Obrtlé Ulici. Musím uznat, že to bylo hodně zvláštní, protože tam byl jeden malý prcek (kluk) a jedna dívka. A přišlo mi, že ten klučina se bojí o hodně víc, než ta dívka. Možná jsem zrovna natrefila na blbý typ nebo vážně nevím.
d) Jak kdy, tý jo. Většinou mám ale štěstí na ty s mozkem v hlavě. Což neznamené, že bych snad nepotkala nějakýho těpic na hlavu. Třeba nedávno si takhle sedím u stolečku, když v tom se dovnitř přižene nějakej magor a začne povalovat všechny židle kolem sebe. Pak si to začne mířit mým směrem, tak si říkám, co to sakra je, to vypadá, že mě to jde oddělat. Musela jsem po něm hodit svoji botu, abych se zachránila. Fakt, nevymejšlím si!
e) Každý z nás je svým způsobem podivný. Ale jsem ochotnej se bavit se všema, pokud u sebe nenosí zbraň nebo nevykazujou další známky toho, že mají rádi násilí.
A konečně poslední otázka. Uvědomte si, že vy sami jste nováčky taky byli. Zdá se vám, že nyní se chovají jinak, než vy a vaši vrstevníci kdysi?
Odpovědi:
a) Ano, zdá. Letošní nováčci mi přijdou o mnohem drzejší a zlobivější, než moji vrstevníci. A to nejsem o moc starší…
b) Asi se mi to jenom zdá… A nebo taky ne. Někteří mi přijdou poměrně drzí a nevychovaní, i když to se dá taky přežít. Jakoby byli rok od roku drzejší. Ale to platí také jenom v případě některých. Taky se mi zdá, že je jich děsně moc. Jako mravenců…
c) To rozhodně. Přijde mi, že já jsem byla mnohem větší. Asi to bude něco ve vzduchu, protože mi přijde, že ti nováčci jsou každý rok menší a menší. A čím jsou menší, tím víc jsou také drzí. Navíc mi přijde, že nejsou tak společenští, jako my v jejich letech a že staršími spíše opovrhují. Měly by nás přeci uctívat! Vždyť my bychom měli být vzor dokonalosti!
d) Já ani nevím. Možná, že já osobně byla jako nováček víc otravnější. Ale jinak mezi námi asi nebude takový rozdíl. I když… přijde mi, že letošní nováčci se až příliš často dostávají do problémů se staršími, co tak pozoruju. Jsou to fakt chudáčci, protože to většinou skončí jejich ponížením. Ale co se dá dělat, nemaj si začínat, no.
e) Nějak extra to nepozoruju, akorát mají asi raději zmrzlinu, páč fakticky tam nikdy dřív takový fronty nebývaly.
Některé tyto otázky by se vám sice mohly zdát vůči nováčkům nenávistné, ale tak rozhodně vyznít nemají. Nejsou vytvořené na základě mých pocitů vůči nim.
Osobně si samozřejmě nemyslím, že by za něco mohli nováčci. Navíc je jen logické, že chodí do části kouzelnického Londýna, protože by tam jinak chodili příští rok a museli se nově orientovat. Navíc je občas fajn si s nimi pokecat nebo si z nich udělat srandu v nudných chvilkách.
Samozřejmě bych také mohla získat odpovědi od více studentů, avšak zdá se mi to zbytečné, neboť i odpovědi těchto pěti lidí se v mnohém shodují a myslím si, že další odpovědi by nepřinesly žádné nové informace.
Mezi studenty, jež mi poskytli své názory v podobě odpovědí, patří Havraspárský student Cary Lee, Nebelvírští Anna Semmente, Eleanor Trowt a Albert J. Ewell a ze Zmijozelu mi poskytla odpověď Katie S. Wolfans.
Zkuste si sami tipnout, pod jakým písmenkem se ukrývají čí odpovědi. Klidně mi můžete se svým tipem zaslat sovu, i když vás, ani v případě správné odpovědi, rozhodně žádná odměna nečeká. Ale můžete mi napsat i v případě, že byste se chtěli zúčastnit nějakých dalších článků, ve kterých bych potřebovala pomoc studentů…
Candy Snow