Každým rokem se děti právě tento den převlečou do různých strašidelných kostýmů, chodí od domu k domu a koledují o sladkosti, vyřezávají dýně. Myslím si, že to zná snad každý. Jak tento svátek ale vznikl? Jak se Halloween slavil kdysi? Vypadalo to tenkrát stejně, jako v této dnešní době? Rozhodla jsem se zapátrat v knihách a zkusit na to přijít. Číst dál…
Z deníku červeného studenta
„Začalo to vlastně zcela nevinně halloweenskou výzdobou společenské místnosti.“ Číst dál…
Bylo nebylo. Nebo nebylo a bylo? Moment, to je nesmysl. Jenom taková ta divná kočka umí zároveň být a nebýt. Ehem.. Ještě jednou.
Rozhodně tam byla tma. A ztracené děti. Ty byly dvě. Kluk a holka. Takže vlastně byli. A jmenovali se Chlebíček a Smaženka. Číst dál…
Dnes se podíváme, na to, co nového se děje a asi bude i dále dít na našem hradě. Máme tu výpověď očitého svědka Dextera Kelleyeho, který nám vypoví o události, která se nedávno udála. Rajčata prý chtějí ovládnout hrad a tak bychom se měli řádně připravit na jejich invazi a co nejvíc omezit dovoz rajčat. Číst dál…
A je to zase tady! Zase ta hrozná věc, která zcela pošpiní jméno naší školy, nebo ji naopak vynese do nebeských výšin! A co že se děje? Zmijozelští zase něco plánují! Ano, ano, přátelé. Už to je tak.
Stává se i Vám, že od účasti na Halloweenském večírku s překvapením, se noc co noc probouzíte zalití studeným potem z hrozivých nočních můr, v kterých se ocitáte sami uprostřed temného lesa, rozkousaní v žaludku mořského hada nebo snad sežraní netopýry? Číst dál…
… A je to tady.
Píše se 31. října 2080, ano, jak správně hádáte, je Halloween. Halloween, svátek všech svatých, na který se my všichni, jak studentstvo, tak profesorstvo, patřičně těšíme. My studenti proto, že nám byla odpuštěna odpolední výuka a my se můžeme válet vyrábět si kostýmy na večerní večírek ve Velké síni, kterého se ovšem bude účastnit jen pár z nás. Nicméně to nám nevadí, protože běhat po hradě v maskách budou tak jako tak všichni. Profesorstvo proto, že si od nás může odpočinout (to ovšem ale ještě to chudáctvo netuší, jak ho přivedeme hrůzou do hrobu pomocí našich převleků).
Chodíte občas na praktické hodiny létání? A víte, co se tam děje? Ne?! Tak to vám to tedy povím, abyste věděli, do čeho jdete. Chyťte se kamaráda sedícího vedle vás za ručičku (ale bacha na Rowenu!) a valte bulvy, budete se bát! Poslední praktická hodina létání totiž nejprve vypadala jako… jako… No, však uvidíte. Slyšte příběh, který se odehrál minulý školní rok. Číst dál…
Vážení i nevážení s profesory na téhle škole se to má asi takhle. Nikdo pořádně netuší, co jsou zač a jak se mám v jejich přítomnosti chovat. Ono vyznat se v takových tvorech je opravdu velká dřina.
Bylo to hrozné, i tak děsivý duch měl sám nahnáno! Přiletěl do síně a v očích měl smrt, nedalo se s ním normálně mluvit. Z jeho zmatených slov šlo jen těžko vyčíst, co za stvůrnost ho asi mohlo vyděsit. Kdyby mohl znovu umřít, asi by už chytl infarkt. Šílená hysterie a panika se roznášela po síni jako mor. Váš Velkolepý reportér Vindict Veneas byl však u toho.