Je téměř 10 hodin ráno 8. února 2089. Teplota bloumá někde pod nulou a na nádvoří Bradavického hradu se schází profesor Rein s pár studenty, kteří u něj navštěvují hodiny dějin pro šestý ročník, ale i jiní, kteří jsou prostě jen nadšenci do dějin (nebo se možná jen na chvíli chtějí dostat z hradu).
Každý správný student, který čte školní nástěnku, si určitě všiml, že dne 18. listopadu slavila svůj svátek milá paní jménem Hilda z Whitby. A víte co? Ona se na nás dokonce přišla podívat! A nutno dodat, že to bylo velmi zajímavé setkávání, na kterém se člověk dozvěděl spoustu zajímavých věcí. Číst dál…
Už jste někdy uvažovali nad tím, jak vypadá Bradavické podzemí? Zajímalo by vás, co se tam skrývá za stvoření a jestli snad nehrozí nějaké nebezpečí? Nás, odvážná mrzimorčata, to zajímalo také a tak jsme se pro jednu takovou výpravu rozhodli. A že to tedy bylo něco, to vám povím. (Podezření některých jedinců, že Zmijozelští kdesi v hlubinách hradu přechovávají baziliška s tím jistě nemělo nic společného.) Číst dál…
Po náročné pauze plné nic nedělání, lelkování a spřádání plánů, jak profesorstvu zpříjemnit tu dobu, co je musíme trpět, přišlo to nejhorší i nejlepší- cesta Bradavickým expresem do Prasinek. Číst dál…
Je to tu zas. Den se sešel se dnem, noc s nocí … a opět se všichni shledáváme ve školních prostorách. Někdo nadšeně výská, jiný se zase tváří jakoby ho někdo mučil a profesoři to vše doprovází otrávenými a přehnaně znavenými výrazy. Tímto, samozřejmě, všechny, bez rozdílu věku, pohlaví či původů, vítám v novém školním roce! A hned na úvod pro Vás mám jednu nepříjemnou záležitost. Jak už nadpis sám napovídá, né vše je v úplném pořádku, jak se zpočátku zdálo. Číst dál…