Bradavičník

…aneb Snaha udělat ve Zmijozelu bazén.

Tento příběh začíná jednoho pošmurného podvečera začátkem dubna, kdy se z havraspárských studentů stali bezdomovci a nemohly jim být strženy body, tak si chtěli splnit svůj tajný sen. A tak se vydali do sklepení hledat zmijozelskou společenskou místnost. Této dobrodružné a velice nebezpečné výpravy se zúčastnili jen ti nejstatečnější z havraspárských. Ale protože teď už možnost strhnutí bodů je, uvedu pouze pseudonymy. Byli Zebra, Závodnice, Dcera vlka, Belgičan a Vlčák. Poslední upozornění před vlastním dějem: příběh je zahalen vrstvou tajemství, iluze a aprílovým veselím, takže to berte s rezervou.
Onoho večera se ve sklepení sešla skupina havraspárských studentů za účelem vyrobit zeleným v rámci bratrské výpomoci ve společence bazén nebo alespoň ji pořádně uklidit a přemalovat na krásně modrý odstín. Jenže pro začátek jim plány překazil hlas kroků, ozývající se z druhé strany sklepení. Tak Závodnice skočila za sochu, Zebra za sloup, Belgičan za Zebru, Dcera vlka za Belgičana a Vlčák ještě nedorazil. Pak se v jejich dohledu objevil profesor Alvaréz s jedním ze zmijozelských prefektů (pozn. red. Tarkin, Diel) a s mrzimorskou famfrpálistkou (pozn. red. Almearová, Alanyniss). Zebra se Závodnicí je chtěli odstranit, a tak začali skrytě útočit, akorát že profesor s prefektem jsou asi zručnější a Zebra najednou ležela zmražená na zemi, kde skončila i Závodnice, ta ale byla svázána a nedokázala vůbec pohnout. Než se Belgičan a Dcera vlka stačili vůbec hnout z místa, profesor i s dvojicí studentů zmizeli beze stopy. To bylo první dějství příběhu a také první zmizení profesora Alvaréze.
Potom přiběhl do sklepení Vlčák a objevil na zemi Zebru se Závodnicí a nad nimi stojící Dceru vlka s Belgičanem, kteří si lámali hlavy nad vracením děvčat do původního stavu. Belgičan s naivností prváka vyzkoušel Ennervate, což se mu ale nepovedlo a nestalo se nic. Tak Dcera vlka navrhla vyzkoušet Finite Incantatem, a to už fungovalo. Tak se nám děvčata probrala do normálního stavu.
Jakmile se Zebra postavila na nohy, začala vymýšlet strategii. Přidali se k ní i ostatní a byly vymyšleny plány A-H. Nemá ale cenu je vůbec zmiňovat, protože dál než k plánu A se nedostali. Ten spočíval ve vyražení dveří formulí Bombardo a nutno říci, že dveří, o nichž se pouze domnívali, že vedou do zmijozelské společenky. A Bombardo musela mladším účastníkům Zebra vysvětlit, protože nikdo jiný, než ona ho neuměl. Pak jim všem pro jistotu ještě Vlčák rozdal bomby hnojůvky.
Po vysvětlení a schování hnojůvek do kapes přešli k praktikování plánu A. Každý namířil svou hůlkou na dveře a vyřkl Bombardo. Všem (jsou to přeci havraspárští) se kouzlo povedlo, ale nebylo jim to nic platné, protože se od dveří jen neškodně odrazilo. Tak se chtělo začít s plánem B, jenže v tom se tam objevil profesor Alvaréz (nějaký divný netopýr, tento pan profesor, vždycky se někde zničehonic objeví, nebo zmizne). Začal se vyptávat, proč se snažíme dostat do bývalého kabinetu profesora Greye. Trochu skupince modrých spadla čelist, ale Dcera vlka s Belgičanem, to hned chtěli zakecat, že chtěli koště a že si mysleli, že to je jen přístěnek atd. Ale profesor je stejně vůbec neposlouchal a začal vyhrožovat, že jestli hned sklepení neopustí, nechá je tam spát, a to na dlouho. Obzvláště tvrdý byl na Zebru, a tak většina studentů odešla. Jen Belgičan zůstal a provokoval. Hrál si blbce a zdánlivě nevinně se profesora zeptal, jestli na dlouho znamená, že je nechá spát aspoň do dvanácti. Na to již profesor reagoval a začal na něho vysílat z hůlky jiskry. Následně se Belgičan tázal, jestli už mu kouzlí postel. To profesora Alvaréze rozlítilo ještě víc a povídal mu, že si o něm promluví s ředitelem, že to bude dlouhá promluva a zmizel do tmy (jestli není netopýr, tak havraspárský chlapec je ještě větší blbec, než na kterého si hrál).
Po zmizení profesora student Havraspáru zjistil, že jeho druh a družky zmizeli, tak se rozhodl, že když už se do společenky nedostali, tak jim to tam aspoň pěkně vykouří a nechal jim tam jako aprílový dáreček – svou bombu hnojůvku. Jenže pak po něm někdo zpoza rohu taky začal házet ty voňavé bombičky, tak zmizel dříve, než stačili vybouchnout.
Tímto příběh havraspárských končí a i když se jim vyplavit Zmijozel nepovedlo, aspoň si užili večer, který pro ně vyvrcholil tím, že mohli celou Velkou síň a každého, kdo do ní přijde, přebarvit na modro.

Já jsem se výpravy nezúčastnil, pouze jsem slyšel z vyprávění (toto je napsáno, abych nebyl nařknut z vandalismu a ještě se tím chlubil).

Váš Marcus T. Melis, zvláštní havraspárský dopisovatel pro Bradavičník.

Tagy: apríl, sklepení

10x Komentováno