Bradavičník

Taky někdy přemýšlíte o tom, kdo je ten kluk věčně zahalený v kapuci, kterého potkáváte každý pondělek na chodbě ve třetím patře? Anebo kdo je ta slečinka, co se den co den promenáduje po nádvoří? Já jsem si na bradavické osobnosti posvítila. Tedy nemyslím tím osobnosti jako nějaké slavné hvězdy. Těch tu asi moc nemáme. (I když… nikdy nevíte, jestli se váš učitel Obrany ve volných chvílích nevěnuje modelingu, že.) Já myslím ty osobnosti vnitřní. Víte, co myslím? Ne? No, to nevadí… Číst dál…

Běžel jsem chodbou s hlavou dobrodružně otočenou dozadu, abych měl jistotu, že jsem toho otravného ducha setřásl. Zahnul jsem akčním skokem za roh a pokusil se projít čímsi tělem. Nepovedlo se. Tak jsem aspoň na chvilku zadnicí zahříval podlahu chodby. Když jsem se vzpamatoval, zjistil jsem, že druhým účastníkem této nehody byl nebohý profesor Torn Austin Duncan. Asi ho všichni znáte, učí toho hromadu. Jeho fanoušky a obdivovatelky mohu ujistit, že se mu po této kolizi nic nestalo (mým fanouškům sdělím jen, že se mi udělala modrá bolavá skvrnka na lokti) a dokonce přistoupil na mou nabídku rozhovoru. Pokud vás zajímá, co si profesor Duncan zpívá ve sprše, jaké umí triky na koštěti, čtěte dále. Pokud vás to nezajímá, čtěte přesto – člověk nikdy neví, kdy se mu budou takové informace hodit.

Číst dál…

Z deníku červeného studenta

„Začalo to vlastně zcela nevinně halloweenskou výzdobou společenské místnosti.“ Číst dál…

Jsou tomu již dva roky! Právě dva dlouhé roky uplynuly od doby, kdy Mrzimorští učinili první krok k unikátnímu a velmi cennému objevu. K objevu, který se jistě zapíše do dějin. Číst dál…

Se začátkem školního roku se do hradu kromě smějících se studentů, roztřesených prváčků a věčně nervózních profesorů, hledajících každou záminku k prvnímu stržení bodů, vloudilo i jedno ze čtyř ročních období. Je to období velmi barevné, i když těch barev není mnoho, je to období klidné a řekněme, že také poměrně romantické. Jistě již všichni víte, o čem je řeč. Mluvíme totiž o podzimu.

Číst dál…

Je mladý a neskutočne vyťažený. Všetci ho poznajú ako Bloga, alebo tiež ako staršieho brata Foxi. Ale má tento mladý muž čas na učenie? A na úlohy? A stíha popri všetkých svojich aktivitách aspoň občas navšítíviť kúpelňu? Odpoveď na tieto, ale aj mnohé iné otázky sa dočítate práve v tomto článku.

Číst dál…

Jednou jsem si takhle zašel do prostorů Velké věže s jedním zeleným. Povídali jsme si, řešili všechno a zároveň nic, dokonce i nesmrtelnost chrousta a jeho dětí, když se k nám najednou přidala malá mrzimorská prvačka – Elsa, překřtěná na Frostku.

Číst dál…

„Proč naše kolejní ředitelka s sebou neustále nosí meč?“ Tuto základní životní otázku jsem si sám sobě položil už několikrát, nikdy jsem se však nedostal k tomu, abych si na ni i řádně odpověděl. Ta správná chvíle nastala až teď. Neptun se dostal do příznivé konjunkce s Blíženci, na Slunci se urodila další rozkošná skvrnka a na hranicích vesmíru jedna bublinka udělala „blop“. A právě tyto děje vyvolaly příznivé podmínky pro práci mého super mozku, který vyplodil nápad: Proč bych si měl tuto životní otázku odpovídat sám? Co takhle se zeptat na názory mých spolužáků z koleje? A proč né rovnou našich prváčků? Jsou čerství, neopotřebovaní, bez předsudků a aspoň tak dostanou podnět k přemýšlení o tom, kam se to vlastně dostali.

Číst dál…

Vaše kolej, hodně kamarádů, muffinů a kakaa. Teplo u krbu, hodně volných hodin a krásná příroda kolem. Vše se zdá být – prvních pár hodin – dokonalé. Je to ovšem klamná iluze. Ložnice byly dávno rozdělené. Co s tím? Asi nic. Nezbývá nic jiného, jak se s těmi ostatními ňoumy, co s vámi sdílí ložnici, smířit. Pokud s vámi bydlí lidumil případně knihomol, jste za vodou…

Číst dál…

Nastoupila jsem letos do druhého ročníku a strašně jsem se těšila na nové prvňáčky, až jim budu moct poradit a zeptat se na jejich dojmy z hradu. Takže mi to nedalo a přihlásila jsem se na patronádu.

Číst dál…