Jistě každý znáte ten pocit, když vás nahlodá malý červíček, a máte prostě pocit, že jít lovit bobříka Večerky je to nejlepší, co se dá dělat s dnešním načatým večerem. Tak vezmete svého nejlepšího kámoše (popř. kámoše, pokud nevlastníte nejlepšího) a jdete prostě na to. Jistě nemusím popisovat, jaký je to pocit, když děláte něco zakázaného, protože takový pocit všichni známe a nejspíš bych to ani nesvedl.
Zaraďovanie je na začiatku školského roka hotovou senzáciou. V Londýne som počúvala otázky o fakultách každých desať minút, na mnohé z nich som ale nevedela odpovedať. Nikdy som sa nezamýšľala nad tým, do akej fakulty chcem patriť, ak mám byť úprimná, bolo mi to vlastne úplne jedno. Nezáležalo mi na tom, či budem nosiť kravatu červenej, zelenej, žltej či modrej farby, ale mnohým ostatným na tom záležalo.
Závěr, čili konec šmitec
Ti z vás, kdo čtou mé příspěvky pravidelně, asi tuší, že má adaptace na bradavické podmínky a pravidla neprobíhala zejména v prvních dnech a týdnech nejsnadněji. Řekněme si to zcela otevřeně a bez obalu: byl to horor.
Školní rok se pomalu, ale jistě chýlí ke konci, dopisujeme poslední úkoly, taktně se hádáme s profesory o lepší známky, ušlé učivo doháníme referáty. Většina z nás už má hlavu plnou prázdnin, konec konců po půlroční nemilosrdné izolaci v areálu školy a blízkém okolí se toho na Příčné tolik změnilo, v Kotli jistě servírují odlišná jídla, zkrátka svět je jiný (a určitě lepší), než byl posledně.
Mezi učením není moc volného času, ale občas se nějaký ten volný čas najde a do něj vtrhne modrá prefekta Kassandra Hatzidakis s nějakým nápadem, jak volný čas vyplnit. Asi se bojí, aby havránci příliš nezvlčeli.
Jelikož už máme všichni Velikonoce za sebou a potřebujeme si dát pauzu od vší té čokolády a zajíčků, o kterých se nám, nebo tedy alespoň mně, už pomalu zdávají noční můry (No jen si to představte… růžové chlupaté koule se dvěma ostrými zubisky vepředu, jež jsou schopné prokousat všechno! Kdo by se nebál.), rozhodl jsem se, že Vám udělám takový menší přehled toho, jak se Velikonoce slaví jinde. Věděli jste třeba, že královna na Zelený čtvrtek každoročně rozdává stříbrné mince seniorům?
Víte, jak vznikají takové drby? Samozřejmě, že víte, typická je formulka: „Jedna tetka povídala, že…“ Mně se ale vždycky zdálo neskutečné, jak moc se může původní informace lišit od výsledku. Rozhodla jsem se to proto otestovat v praxi.
Keď sa konečne dieťa z mudlovskej rodiny, ako som napríklad ja, vysporiada s faktom, že je kúzelník, prídu na radu ďalšie zvláštne veci, ktoré sú pre deti z kúzelníckych rodín zrejme bežné.