Začínalo to soutěží o nejkrásněji ozdobený vánoční stromeček. Loni se přešlo na stavbu kolejních sněhuláků. Avšak až letos došel proces k dokonalosti. Stavěly se totiž nádherné ledové hrady.
Rozhodl jsem se udělat rozhovor s jedním z prefektů, protože mi přijde zajímavé porovnat jejich zkušenosti a to, jak na celou záležitost pohlížejí. Jako první se mi ozvala naše prefektka, Arishell Clouser, tudíž jsem si řekl, že si pokecám s ní. Přeci jen, je to nový přírůstek v řadách naší prefektury, názor bude jistě zajímavý. Sešli jsme se ve Velké Věži krátce před obědem a náš rozhovor mohl začít. Číst dál…
Blíží se den svatého Valentýna. Přípravy jsou v plném proudu, sovy doručují valentýnky, každá dívka se červená, při pohledu jakéhokoliv hezkého kluka a my jsme si připravily rozhovory s několika morčaty ze studentské rady. Dozvíte se, co si myslí o Valentýnu náš primus James a prefektky Rebecca a Rosalie. Jak chtějí trávit Valentýn? Mají svou tajnou lásku nebo ne? Přiletěli k nim sovy s valentýnkami? To vše se dozvíte v těchto rozhovorech. Číst dál…
Drazí čtenáři Bradavického plátku,
jak čas plyne, s každým dalším rokem stárneme, (někteří) dospíváme a postupujeme do vyšších ročníků. Rychle to uteče, zkoušky NKÚ a OVCE, a sotva se nadějeme, je čas školu opustit. Toto je už i případ naší exprimusky Carmen. Ta nás se začátkem letních prázdnin musela opustit, tím pádem ji v její funkci musel někdo vystřídat. A kdo že to je? Někteří z Vás to jistě ví, jiní možná ne. Ze svých vlastních zkušeností ale vím, že se informace (ať už to jsou drby či ne) šíří po hradě rychlostí zvuku! Číst dál…
Velevážené obyvatelstvo hradu,
Valentýn je již za námi a my jsme se rozhodli se s Vámi podělit právě o události, které se děly v tomto období. Tedy, konkrétně o jednu událost. Číst dál…
„Hurá, přežili jsme!“ I tak by se dalo shrnout mrzimorské putování za duchem během Předvečeru všech svatých. No vážně, nepřeháním. (Možná jen trošilinku.) Každopádně pokud si teď klepete na hlavu a říkáte si, že jsme poserové, pak příště vyrazte taky. Dost možná pak totiž změníte názor. Nebo nejdříve chcete vědět, co za hrůzy že nás to potkalo? Proč ne… Číst dál…
Říkáte si, že jsou všechny úkoly nudné a že jsou všichni profesoři suchaři? Chyba lávky! Kupříkladu paní profesorka Chapmanová rozhodně patří mezi profesory, kteří svým zadáním úkolu nikdy nezklamou. Tedy, alespoň mně se zadání úkolů z Kouzelných formulí vždy líbí. (Samozřejmě bych mohla ve výčtu originálních profesorů pokračovat, ale to není mým záměrem.) Nu, a právě díky jednomu takovému úkolu jsem nedávno zažila vážně zábavné odpoledne, které bylo navíc skvělou zkušeností. A jelikož to vážně stálo za to, tak jsem se, na popud profesorky Chapmanové, rozhodla, že se o tento zážitek podělím i s vámi, čtenáři. Číst dál…
Jistě jste si všimli, že na nástěnce školy visí upozornění, že na schodišti teďka všechno lítá. Teda, všechno ne… Především studenti. A to hlavně studenti modré koleje havraspárské. Není to pravda! Díky schodišti vznikla nová hrdinka, která svou nezměrnou slávou pokoří i legendárního pana Ponožku! Číst dál…
Nový školní rok je tu, avšak zápis předmětů, ještě nebyl uskutečněn, a tak většině osazenstva bradavického hradu přetrvávají jakés takés školní prázdniny. Profesoři zatím téměř nic nevyžadují, tudíž naše mozky mohou stále přemýšlet o slunečných dnech strávených na dovolené, či jen tak s kamarády venku. I já ráda vzpomínám na hezké chvilky léta a při tom snění se většinou potuluji po hradě, okoukávajíc co je nového, co se změnilo a co naopak zůstalo při starém. Jednou jsem se takhle dostala až do pátého patra k nástěnkám inzerátů. Většinou se tam vyskytují jen útržky pergamenů hlásající prodej či koupi stále zachovalých školních učebnic nebo dávno vydaných čísel časopisů. Sem tam na nástěnce přibyde i lístek, pomocí něhož studenti shánějí členy k zakládání školních kapel nebo různorodých klubů. Toho dne jsem však objevila záhadný papírek, na němž stálo cosi o tom, že „duo R&R hledá pomocníky“. Číst dál…
Pomalu ale jistě se začíná ochlazovat a zima už klepe i na vstupní bránu našich milovaných Bradavic. Přesto, že se na křehké trávě čím dál častěji objevují zimní mrazíky a všechny stromy již shazují listy ze svých větví, náš famfrpálový tým nezahálí. Ano. Každý týden okupuje famfrpálové hřiště a trénuje. Jeho členové se zdokonalují, učí se novým možnostem, ale především dělají sami sebe šťastnými a to vše i pro nás. Myslím, že náš famfrpálový tým je jedna z věcí, na které můžou být všechna morčata opravdu hrdá a to i ta, která famfrpál, jako sport sám o sobě, moc nemusí. Řekněme si upřímně… Není to osvobozující si po dlouhých hodinách prosezených ve školní lavici v hrobové tichosti pořádně z plna hrdla zavýskat na zápasech tak, že nebudete potřebovat ani Sonorus aby vás slyšeli až Prasinkách? Je, a kdo říká že ne, ten si to užívá nejvíc. No a abych vám trochu přiblížila ty naše kolejní hrdiny, učinila jsem s nimi takové “malinké“ interview.