Bradavičník

Darija Sekulić, jedna z profesorek na naší škole. Ví ale o ní někdo něco? Ano ví. Je to hnědovlasá urostlá lepá skoromamča. Štítky na dveřích kabinetu i zkušenosti některých studentů říkají, že nás učí kouzelné formule a magické symboly. Ale co dál o ní můžeme říci? Odkud je, kde žila, co dělala, kde spí? Odpovědi na tyto otázky souží studenty dnem i nocí a odvádí jejich pozornost od studia i od volnočasových aktivit. A proto jsem se s profesorkou domluvil a položil jsem jí pár otázek, které vám zde předkládám. Číst dál…

Začiatok roka. Prvé dni. Prvá cesta do školy. Každý rok si to študenti zažívajú a možno si už zvykli na morskú chorobu z lodiek a cestu vlakom, ktorú niektorý prespia. Nám to už príde normálne, každý rok to máme rovnako, ale spomenie si ešte niekto na to ako sa cítil prvýkrát keď nastupoval na loďku? Keď si prvýkrát vo vlaku kúpil niečo sladké pod zub, alebo keď ho zaradili do koľaje? Myslím, že každý to prežíval inak a nie všetci si na to spomenú, pretože niektorý už dávno zabudli. Ale prváčikovia to majú v čerstvej pamäti a práve preto je najlepšie sa na prvý dojem spýtať práve ich. Konkrétne som sa na to spýtala Beatrice Devine, študentky nebelvíru. Číst dál…

Obrazy prý vidí vše, a když nevidí, tak alespoň slyší. Možná jste si ale všimli, že jedna z kolejí je obrazy probírána až okázale často. Ano právě my – nebelvírští. Statistika dokázala, že právě červení jsou vůči třem ostatním kolejím v hledáčku všetečných obrazů až třikrát častěji. Proč? Co nás činí tak neovladatelně zajímavými? Je zatím naše přirozená nátura? Stojí za tím třetí strana? Číst dál…

V průběhu roku jsem náhodné čtenáře i fanatické fanoušky seznámil se členy nebelvírského vedení. Plkal jsem s prefekty, primusem i kapitánkou famfrpálového týmu. Nyní nastala správná konstelace hvězd k uskutečnění rozhovoru s tím nejdůležitějším článkem naší koleje. S ředitelkou Nebelvíru Alen King a její zástupkyní Veron Fast. Číst dál…

Kdo: já

Kdy: ve večerních hodinách, čtyři měsíce a dva dny před narozeninami něčí mámy

Kde: v soukromí

S kým: Lauren L. Beaty, Jessie Michael McDash

Za kolik: za nic – jsem k nezaplacení

Co: superanticontramultiextraunikátní rozhovor o bakteriích, Měsíci, padácích, lepidlech, bejsbólu, rituálech a možná i o zahradních šnecích

Číst dál…

Běžel jsem chodbou s hlavou dobrodružně otočenou dozadu, abych měl jistotu, že jsem toho otravného ducha setřásl. Zahnul jsem akčním skokem za roh a pokusil se projít čímsi tělem. Nepovedlo se. Tak jsem aspoň na chvilku zadnicí zahříval podlahu chodby. Když jsem se vzpamatoval, zjistil jsem, že druhým účastníkem této nehody byl nebohý profesor Torn Austin Duncan. Asi ho všichni znáte, učí toho hromadu. Jeho fanoušky a obdivovatelky mohu ujistit, že se mu po této kolizi nic nestalo (mým fanouškům sdělím jen, že se mi udělala modrá bolavá skvrnka na lokti) a dokonce přistoupil na mou nabídku rozhovoru. Pokud vás zajímá, co si profesor Duncan zpívá ve sprše, jaké umí triky na koštěti, čtěte dále. Pokud vás to nezajímá, čtěte přesto – člověk nikdy neví, kdy se mu budou takové informace hodit.

Číst dál…

Jejich revírem jsou Bradavice. Jejich tempo je vražedné. Jejich protivníci jsou neposlušní spolužáci, nespravedliví profesoři a špatně spláchnuté záchody. Muži (a ženy) s odznaky pracují ve dne, v noci. Jejich úkolem je chránit naši bezpečnost, vychovávat nás a machrovat s přístupem do péčkovských koupelen. Jaká je však jejich lidská stránka osobnosti?

Číst dál…

Znáte ten pocit. Sedíte v klubovně, ve společenské místnosti, v pokoji, na schodech, v nějaké věži, ve Velké síni, na židli a sledujete, jak z oblohy padají sněhové vločky, které se vám, dá se říct, pošklebují, že nemáte co na práci? Vy se u toho hrozně nudíte, že byste  snědli i vaše týden nevyprané ponožky, co se někde válí pod postelí dávno zapomenuty, ale, za Merlina, vás nic nenapadá, čím byste volné odpoledne zaplnili? Pocit, který vás nutí přemýšlet i nad těmi nejméně důležitějšími věcmi, který by váš mozek vůbec nepostřehl, že existují na této planetě s vámi? Pocit, co se vám vtírá do mysli a nutí vaši maličkost  něco dělat. Nikdo se tomu nevyhne, každého to někdy potká. Bojím se to vyslovit, ale musím s pravdou ven. Ten pocit je NUDA! Číst dál…

Famfrpál je nedílnou součástí kouzelnického světa, stejně jako v Bradavicích. Každá z našich kolejí začátkem školního roku uspořádá výběrové řízení neboli VÝBĚRÁK a kapitán kolejního týmu se snaží vybrat ty nejlepší, kteří budou zastupovat kolej ve školním Famfrpálu. Slavná a milující kolej Nebelvír se této tradice rovněž drží a zde je o výběráku krátký článek. Číst dál…

Pocit úzkosti? Sevřené hrdlo? Studený pot na zádech a totálně sucho v puse? Ano, i já znám takové pocity. Merlinužel, takto se cítíme v situacích, které nám nejsou moc milé, ba přímo bychom je nechtěli zažít vícekrát jak jednou za život. (Krom bláznů. Ti se v tom absolutně vyžívají..) Vždycky si myslíte, že uhodila vaše poslední hodinka. Vždycky se začnete modlit, i když to vlastně vůbec nepreferujete. Vždycky (A to je na tom to nejhorší.) začnete mít STRACH! Číst dál…