Bylo nebylo, na začátku všeho tohoto kolotoče učebnic a novinek, jsme se my, nováčci, přeplavovali přes jezero na lodičkách. Ze začátku se to trochu houpalo, ale nic světoborného. Avšak pak to přišlo.
Není to tak dávno, co jsem čtenáře Bradavičníku informovala o tom, že zlé a temné síly na hradě chtějí ublížit hadovi žijícímu v jezeře – Edíkovi. Jelikož však skoro nikdo nevzal mé varování vážně, překročila jsem v posledních týdnech k dalšímu kroku nezbytnému k záchraně živočicha.
O dětech dnešní doby se říká, že jsou líné, nesportovní a trpí nadváhou. Když se však člověk rozhlédne po naší škole, ihned si uvědomí, že to není tak úplně pravda. Jak je ale tedy možné, že se natolik vymykáme běžným normám? Odpověď je jednoduchá: pořádáme totiž denní závody v běhu. Číst dál…
Ve svém dnešním článku vám ukážu, co mi chybí v Bradavicích, myšleno z mudlovských vynálezů, a také vysvětlím proč. Takže se pohodlněji uvelebte ve svém křesle, posteli, školní lavici, či kde si Bradavičník čtete, doplňte zásoby kakaa a ponořte se do mých myšlenek. Číst dál…
Tuhle jsem si vzpomněl na svůj rozhovor s bratrem ohledně toho, jak se (ne)stát prefektem. A jak jsem si na to vzpomněl? No, hlavně díky tomu, že jsem přemýšlel, jak se takový prefekt vybírá a podobně.
Následkem toho jsem se rozhodl spáchat krátkou básničku. Omluvte, prosím, mé rýmy, nikdy jsem neříkal, že bych byl nějak zdatný v poezii, ale snažil jsem se. Zde jsou mé verše.
Jednou jsem si takhle zašel do prostorů Velké věže s jedním zeleným. Povídali jsme si, řešili všechno a zároveň nic, dokonce i nesmrtelnost chrousta a jeho dětí, když se k nám najednou přidala malá mrzimorská prvačka – Elsa, překřtěná na Frostku.
Zdravím všechny nové tváře a i ty staré. (Pokud se někdo cítí až moc starý, tak… je to víceméně jeho věc, jen jsem to chtěl konstatovat).
Každý správný student, který čte školní nástěnku, si určitě všiml, že dne 18. listopadu slavila svůj svátek milá paní jménem Hilda z Whitby. A víte co? Ona se na nás dokonce přišla podívat! A nutno dodat, že to bylo velmi zajímavé setkávání, na kterém se člověk dozvěděl spoustu zajímavých věcí. Číst dál…
Potkal ho snad už každý, někdo k němu chodí na hodiny a jiní ho viděli jen na zahajovací slavnosti. Jeho tvář mnohým studentům nic neříká, jméno letos slyšeli poprvé. Co se ale ukrývá za vůní levandule, která je v jeho blízkosti cítit? Číst dál…
Asi nečekáte, že i někdo jako já, by se snad zajímal o jiné hvězdy, než ty, o kterých se dají vyšťourat zajímavé informace. Ani já to netušila. Leč náhoda, neštěstí, pár okamžiků nepozornosti tomu chtěli, že jsem se ocitla na zahajovacím večírku oslav výročí observatoře v Abingeru. Číst dál…