Bradavičník

Je to pár dnů od doby, kdy školu obletěla zpráva o vztahu našeho kolejního pana Gerhardsena se stařičkou knihovnicí naší chudé školní knihovny. Redakce Mrzimorské odnože Bradavičníku se proto rozhodla, že se pokusí zjistit její vyjádření k tak hanebné pomluvě a také se tak i stalo.

Už po příchodu se knihovna zdála být opuštěná ještě více než kdy jindy. Pouze několik studentů začtených do knih v pohodlných křeslech tiše listovalo knihou sem a tam, vzduchem se vznášel prach a tlumené světlo sotva osvětlovalo prastaré svazky. Po průchodu setmělou uličkou mě kroky dovedly až před stůl, který je jindy pečlivě urovnaný avšak dnes nebyl pod tíhou knih, které studenti vraceli k roztřídění téměř vidět.
Na první pohled se zdálo, že stůl je už pěkných pár dnů opuštěný a zdání se později ukázalo jako pravda. Na místě knihovnice byla ledabyle položená cedulka hlásající „Přijdu hned.“, ovšem dle nánosu prachu a zašlého hrnku od kávy se „hned“ dosti protáhlo.
Můžeme se pouze dohadovat z jaké příčiny, snad dovolená? Či byl článek na takto starou paní už silným šálkem kávy? Ať je to jakkoliv pátrání po knihovnici dosud pokračuje, ale vše stále nasvědčuje tomu, že opustila na nějakou dobu brány hradu.
Co na nastalou situaci asi říká známá zmijozelská šprtka Kate McRadcliffová? Div, že ještě vzteky nerozbořila hrad či nechodí apaticky v noci po chodbách, i když, kdo ví že? Rozhodně je záhodno po setmění vycházet pouze za doprovodu hůlky.

O další situaci vás budeme informovat a můžeme jen doufat, že se naše milovaná knihovnice brzy vrátí zpět do své funkce.

Tagy: knihovna, knihovnice

2x Komentováno