Bradavičník

Carlotta Reyer: Než Vás vážení čtenáři provedeme loňským rokem, asi by bylo záhodno se představit. Vaším průvodcem tedy bude Nebelvírská prefektka a redaktorka Janie Crucianová, známá spíše pod pseudonymem, který používá na své operní dráze .. Jane Rainerová

Janie Crucianová: a druhým průvodcem nebude nikdo jiný, než naše milovaná primuska, šéfredaktorka a Čuník v jedné osobě, Carlotta Rejerová

C: Čuník.. to si tady dovolím nezasvěcenému čtenáři vysvětlit, to je jinak než myslíte. Tady jeden profesor, nebudu ho radši jmenovat, má tak málo autority a sebevědomí, že si ho musí dokazovat na mě. No a tak se mi tenhle Domenico Ranieri rozhodl pomstít či co a loni mi při slavnostním zakončení udělil tento akademický titul, jehož je i on sám nositelem.

J: Nutno ještě podotknout, že tento titul ti nebyl udělen neprávem. Pozorní čtenáři našich slavných Čmuchalových zápisků dobře ví, že tvůj pokoj víc než cokoliv jiného připomíná chlívek…

C: To sice ano, ale stejně to bylo zaujaté a nespravedlivé, protože když jsem odcházela od kabinetu Domenica Ranieriho naposledy, byl tam ještě větší nepořádek. Smrdělo to až na chodbu a ze stěn odkapával jakýsi humus. Myslím, že na to by se měly zaměřit Čmuchalovy zápisky příště. Koneckonců, tato rubrika byla loni velice úspěšná, vlastně z nebelvírské sekce nejlepší.

J: No jo, Čmuchal … je zajímavé, že jsem to původně ani brát nechtěla. Vážně se mi příčilo, lézt lidem do pokojů a zneuctít tak jejich posvátné soukromí … ale tys jinak nedala a přemluvila mě. Taky během roku měl Čmuchal několikrát namále, kvůli… menším rozepřím… ale naštěstí přežil, a snad bude i pokračovat.

C: Správně jsi to řekla. Byla by vážně škoda, kdyby jsi s tím přestala. Ze Čmuchala se velice brzy stala neoddělitelná součást Bradavičníku. A ten přitom také začal fungovat teprve loni..

J: To ano … ale noviny nejsou jen Čmuchal… skvělé byly taky Kreslené vtipy, nebo články z rubriky Ze života studenta, které v hojné míře psali naši korespondenti. Je vidět, že v Nebelvíru roste silná novinářská generace.

C: Ano. loni jsme měli celkem dost aktivních pisatelů jak z řad redaktorů, tak i .. neredaktorů. A něteří z nich letos nastupují do redaktorského týmu.

J: Ano ano … ale změny pro Nebelvír nejsou jen v novinách. Máme také nové nositele odznaků. Zatímco loni jsme získali naši skvělou primusku a dva nevýznamné prefekty, letos k nám přibyla další nová prefektka…

C: Zatímco se nám Deska zaneprázdněně potuluje po knihovně, její funkci převzala naše Sleja. Myslím, že by se mohla osvědčit a bezproblémů stát po boku tak bezvýznamnému prefektovi jakým je Jane Rainerová.

J: A stejně bezvýznamnému Arzitu Vitmarovi … Ale Deska není jediná, kdo je v poslední době věčně zalezlý v knihovně. To samé se týká i naší famfrpálové kapitánky Suzanne Bellow. Člověk by neřekl, že by mohla mít zájem i o něco jiného, než o famfrpál, ale světe div se, je tomu tak…

C: Naše Suzanne byla více a více zaneprázdněná a díky tomu bohužel uvadla také aktivita našeho týmu. Ke konci roku se ani nekonaly tréninky. Letos jsme se však rozhodli tým znovu oživit a za Suzanne sehnat náhradu. Uvidíme jak to dopadne..

J: A když už jsme u těch změn, tak ty se nevyhnuly ani našemu ctihodnému profesorskému sboru. Hned několik bývalých studentů začalo v loňském roce učit. Byly mezi nimi například slavná mrzimorská Arien Severin, nebo zmijačky Thesida Blacková, nyní Rimstarová a Susanne Nightingale… Vynechala jsem někoho?

C: Ještě Ewangelina Deshmund a také Jessica Lektro.. teda vlastně počkat. Teď už se jí říká Jessika Stanley. Tato bývalá havraspárská studentka se nám totiž provdala za profesora sira Stanleyho, že?

J: Tohle můžeme s klidným svědomím prohlásit za událost loňského roku. Škoda, že se to rozhodli ututlat, byla by z toho zajímavá reportáž..

C: Oni profesoři vůbec strašně rádi tutlají. Kdyby jste milí čtenáři věděli co všechno loni tutlal třeba takový profesor Mekhet. Nebo Ranieri.. To by bylo na další samostatný článek.

J: Ano, k tomu se určitě někdy vrátíme… Ale abysme jen nedrbali profesorstvo… V minulém školním roce jsme také pokračovali v některých kolejních aktivitách. Tak třeba populární čtení bajek. To se ovšem změnilo na Čtení příběhů a konalo se každou středu ve Velké věži…

C: Cílem těchto čtení bylo poučení z předčítaných příběhů a hlavně také pravidelné scházení koleje. Tato činnost nám však dlouho nevydržela a na čtení se dostavovalo méně a méně zájemců.

J: Ano. I přes veškerou snahu o zatraktivnění těchto schůzek to dopadlo tak, že nakonec nechodil skoro nikdo. Doufáme, že se to letos změní. Ale čtení nebylo jedinou nebelvírskou aktivitou. Měli jsme takové malé celoroční dobrodružství, které bohužel nedopadlo tak, jak jsme si představovali.

…

C: Nebelvírští mohli během roku zažít i veselejší etudy ze života. Jednou z nich bylo trochu neobvyklé heslo do spolky, které k tomu všemu zpočátku téměř nikdo nezal..

J: Bylo to vánoční heslo a znělo opravdu krkolomně. První noc jsme málem všichni spali na chodbě, protože jsme nevěděli, že se změnilo. Až jeden skřítek nám heslo prozradil. Ale pro změnu si ho nikdo nemohl zapamatovat, tak jsme ho museli nosit napsané na papírkách…

C: Pamatuješ si ještě jak vlastně znělo?

J: Hmm myslím, že nějak takhle… Čí je k sakru u Merlinových ušpiněných… ne… umaštěných… spodků? Ne ehm… vousů… ten stejnokroj na tom stromku. A víš jak vzniklo?

Grace R. Silvergrass: U všech Merlinových umaštěných vousů…

C: Jo, tak nějak to bylo. Ono to vlastně celé má původ v našem originálně ozdobeném vánočním stromku ve Velké síni. Místo baněk jsme jej oblékli do obřího hábitu a udělali jsme z něj stromí studentku.

J: Jo… a nápadně se podobala naší prímusce. Dokonce měla i odznak. Podle mě to byl nejoriginálnější vánoční stromek v síni, bohužel jsme v soutěži stromků nevyhráli. Porota byla určitě podplacená…

C: Tchh .. prej primusce. Vážení čtenáři, pravdou je, že naše Stromka měla na sobě Janienin odznak. A pokud byl v porotě Ranieri a Stanley, tak mne to že jsme nevyhráli ani nepřekvapuje.

J: To je pravda, že měla můj odznak, ale moje vlasy nemají zrzavou barvu.

C: To nevadí, ten stromek měl stejně tvou blbost.. éhm .. to asi vyškrtneme, že?

J: No dovol! No ehm… zpátky k práci… když už jsi nakousla toho Stanleyho, nesmíme zapomenout na významnou událost, která se sice netýká přímo Nebelvíru, ale je významná pro chod naší školy… Jestlipak víš, co mám na mysli?

C: Ano, už jsem na to trochu myslím narazila. Náš pan profesor sir Stanley se nám oženil s bývalou havraspárskou studentkou Jessikou Lektro, nyní tedy Stanley. Já osobně zatím nevím co je k tomu vedlo, snad dlouho utajovaná láska, snad Jessina touha po penězích, .. kdo ví ..

J: Nebo možná má Jessica slabost pro starší pány… touhu někoho opečovávat, zkrátka a dobře jim oběma za celý Nebelvír přejeme hodně štěstí…

C: A hodně dětí ..

J: Ano, hlavně hodně malých Stanlíků…

C: .. aby nám tak krásně oživili hrad, jako to udělaly v loňském roce přírůstky v podobě duchů ..

J: Jo… duchové. Ti se nám loni opravdu rozmnožili. Po hradě nám tak poletuje spousta roztodivných průhledných stvoření. Třeba… šílená uklízečka… jakási malá holčička… pak stvoření s neurčitým pohlavím…

C: No pak tu jsou dva rytíři, nějakej utopenej opilec, pak takovej mladík v černém co přede mnou vždycky zdrhá a já nevím proč..

J: A pak tady máme ještě naši starou známou tichou Sysi…

C: Zkrátka a dobře, byl to v mnoha ohledech zajímavý rok, že Janie?

J: Ano, máš pravdu, Čuníku. A je jen a jen na nás, jaký bude ten letošní

Tagy: duchové, kronika, ložnice, Nebelvír, prefektka, primuska, profesoři, rozhovory, Stanley, Vánoce

8x Komentováno