Nedávno jsem se stala svědkem velice zvláštní situace. Totiž rozhovoru dvou malých háďat, ve kterém se malá dívenka radovala, že její sestra porodila dcerušku. Samozřejmě, zmijozelská redakce gratuluje, ale to není to, co mě zarazilo. Chlapec, který seděl naproti a kterého z jistých důvodů nebudu jmenovat, nějak nepochopil, co zmijozelské děvče tím „porozením“ myslelo. Vskutku smutné, vzhledem k tomu, že už mu je celých 11 let …
Nejednomu z nás doma vyprávěli, v určitém dětském věku, že když si dospěláci přejí miminko, stačí si ho objednat u čápů (pokud chtějí chlapce) nebo u vran (pro děvče). Naše dětské mozečky se nijak nepozastaví nad tím, jak ten pták unese tříkilové mimino. Řekli to rodiče, tak to tak prostě je a my odcházíme v zamyšlení, jaké to asi bylo, když nás k rodičům, v mém případě, přepravovala vrána. Takový adrenalin a hned na počátku našeho života! Neskutečné.
Následuje období, kdy se z dítěte stává školák a začne se pitvat v teorii, kterou si pamatuje z dětského období. Jak to ten čáp/vrána vlastně zvládá? A kolik jich na světě asi musí pracovat? A co když chce někdo dvojčata? A jak vlastně … Pokládá si jednu otázku za druhou, až se rozhodne jít s tím za maminkou. Ta si s tatínkem vymění dítěti nic neříkající pohled a vysoukají ze sebe pravdu. A zde se musím pozastavit.
Co se stane, když rodiče selžou a teorii vrána / čáp nechají jako tu pravdivou? Na to mám odpověď! Stane se přesně to, co se stalo zmijozelskému chlapci – ztrapní se před všemi a bude požadovat vysvětlení. Spolužáci ale neví, jak to svému kamarádovi vysvětlit co nejopatrněji, protože ten věří své teorii a tvrdohlavě si za ní stojí. Je to chyba profesorů? Je přeci pravda, že nám na škole v lečcem nahrazují rodiče a tudíž by se měli starat o informovanost (v tomto případě spíše neinformovanost) svých studentů .. i kdyby měli obětovat jednu hodinu týdně ze svého volného času a pořádat přednášky na toto téma. Doufám, že tento plátek čte i nějaký profesor a já mu právě podala námět k přemýšlení u večeře. Profesora malý neinformovaný studentík poslechne spíše, než sedmnáctiletou puberťačku, no ne?
8 března, 2010 at 19:52
Stačila mi představa pana profesora Stemliho poučíjicího studenty na hodin rodinné výchovy a lehla sem 😀 Kam ty na tyhle nápady chodíš? 🙂
8 března, 2010 at 21:26
Bude to jen teoreticky nebo i s praktickými ukázkami?
8 března, 2010 at 22:42
Lole .. já ti sama nevím. Něco jsou zážitky z RPG, něco čistě má fantazie.. A Jane, to se ptej jinde 😉
9 března, 2010 at 12:11
Tleskám Jenn. Napsala si to nádherně. Bych docela rád věděl co to byla za chlapce… O:-) 😀
9 března, 2010 at 16:24
téda já si raději nechci představovat jak by dotyčné hodiny vypadali….kdo by byl rudější. Profesorové či studentstvo táži se??
9 března, 2010 at 17:12
Ále, toho neznáš ^^
9 března, 2010 at 17:31
To je přece jasný, že čáp ani vrána nemůžou nosit miminka. Vždyť třeba u nás v Norsku by to asi nerozdýchali (ti ptáci, ne ta mimina). To už bych našim spíš uvěřila losa, medvěda nebo něco podobného..
Jábych tomu hochovi asi doporučila nějakou učebnici biologie, i encyklopedie by jistě stačila a splnila účel 🙂
9 března, 2010 at 21:47
Nebyl jsi to ty, Ulrichu? O:-) 😀
10 března, 2010 at 07:58
Kate, prváček nebyl jmenován SCHVÁLNĚ ^^
10 března, 2010 at 15:38
náhodou pokud čáp s vránou lítají do krjů, kde je zima tak dostávají speciální obleček, aby se nenastydli a v tom případě jsou voblečený i mimina ne? *klepe si na čelo, načež zrudne* Ehm no víte to sem tak kdysi zaslechl, že? 😀 😀 😀
13 března, 2010 at 12:52
😀 Bože, to sou diskuze…. Takže pro začátek si v duchu postavím do řady takové ty profesory, co jsou… No však víte. Pak si každého z nich jednotlivě stavím do situace hodiny rodinné výchovy a nestačím se nadechovat, jak se řežu smíchy… 😀