Ano je to tak, na hradě byl objeven nový druh, takže toto berte jako doplňující poznámky k Péči o kouzelné tvory. Jako novou stránku do Obludného obludária. Tento druh vlastně ani není novinkou, straší mě a straší i tebe skoro každý den. Není dítěte, které by se ho nebálo a ve strašení se může rovnat i bubákovi. Je vskutku tak záludný a nebezpečný, že se jej nikdo v historii lidstva neodvážil uveřejnit mezi ostatními magickými tvory. Ale já se nebojím, jelikož jsem nebelvíče, které nemá nahnáno, ani když se na něj zubatá zubí.
Odborný latinský název tohoto tvora je Magister Magicus. Ano, jsou to profesoři. Velmi nebezpeční a chytří magičtí tvorové. Možná si říkáte proč zrovna je řadím mezi magické tvory, magie mají však v sobě opravdu dost, víc než kterýkoliv jiný tvor. Někdy to vypadá že až příliš. Nejen že všichni umějí perfektně kouzlit, a že pouhým máchnutím ruky dovedou rozběsnit nebesa tak, že i sám Merlin by mohl závidět, ale dokonce vidí všude. Mají oči i na zádech. Když se někde něco děje nekalého, hned tam jsou a hned dělají dusno. Běda tomu kdo jim dá lepidlo do bot, kdo jim podstrčí svrbící prášek na křeslo! Vše prokouknou svým rentgenovým zrakem, kterým vidí i za roh.
Někdy se jim říká kantor, což je složené slovo ze slov mentor- jako učitel a kan- jako kanec. Toto staré označení se používalo, protože se vždy snažili být ti nejlepší a nejchytřejší, ale bohužel tehdy nenašli nikoho hloupějšího než jsou oni, kromě dětí. Přízvisko Kan jako kanec dostali později a zjevně to mělo odkazovat k tomu, že všechno dokáží jen rozcamrat tak jako rýpe prase rypákem na poli.
Jejich doupě se nazývá kabinet. Tam oni většinu času opravují úkoly a nebo prochrápou. Ale pozor, i ve spánku určitě vymýšlejí pro nás ty nejzáludnější úkoly. Stačí sebemenší vrznutí podlahy a hned jsou ve střehu. Tito perfektně trénovaní tvorové dokáží nejen vycítit lumpovinu, ale také znají perfektně slabiny každého studenta. Vědí jak nás vytahat za ucho aniž by ho utrhli. Už jen pohled do jejich očí je většinou studentův konec, neboť mu naskočí husí kůže a zkoprnělý se nemůže hnout ani na krok. Náramně si užívají odčítání bodů z kolejí, klidně i za nesmysl. Nikdy nezkoušejte tyto predátory pohladit.
Jejich životní úděl je trýznit naše nebohé životy. Libují si na každé naší strasti a povětšinou děti ze srdce nenávidí. Většinou si takový profesor myslí o dětech něco jako: „Jsou to malí dotěrní, smradlaví a špinaví zakrslíci, co umí jenom dělat nepořádek. Musíme je strašit a dávat hodně úkolů aby nás nepřivedli do blázince!“
Zřídkakdy se stává, že na děti nejsou jenom jako bezemočné zrůdy a dokonce se k nim chovají i mile. Ale to jsou pouze rarity.
Profesoři se živí především profesorským jídlem, které obsahuje mnoho mozkoživných vitamínů a minerálů. To že žerou děti je pouze báchorka, protože z nás mají přece peníze, tak nemají důvod. Jedinou záhadou na profesorech zůstávají profesorské záchody. Nikdo netuší jak to tam vypadá a nikdo to ani vědět nechce.
Jak na tyto tvory? Důležité hlavně je, že i když pravdu třeba někdy nemají (protože někdy i oni mají vedení dlouhé jak Merlinova bradka) tak musíte uznat, že pravdu vždy mají. Občas jim polichotit, nebo pomoct s učebnicema. Tak se dají docela dobře uchlácholit, skoro i ochočit. Ale s tím lichocením to nepřehánět, nebo vám připíchnou na prso takovou placku a vy pak budete mít ještě více zodpovědnosti. Dále pak musíte brát na zřetel, že je oslovujeme jenom pane profesore a maximálně přidat ještě příjmení. Merlin vás chraň pokud jim řeknete jménem. Počítejte s tím, že jsou mnohem větší a silnější než normální smrtelník. A když se pořádně naštvou, tak kromě obličeje hodně rychle také změní barvu a tělesnou teplotu. Někdy se jim roztáhnou nozdry a vychází z nich pára, to už je důkaz totální kantorské zuřivosti řešitelné jedině útěkem. Občas je dobré vzít si pláštěnku nebo deštník do tříd, kde na to učení studenti dlabou, protože jinak vás celého poprskají když budou nervama soptit a nadávat jak jste líní. Pokud to ale bude moc nápadné, tak si aspoň vemte teda letecké brýle, jinak vás budou slzet oči. Taky hlavně nezapomeňte na ucpávky do uší a nějaký ten čtverečkovaný papír na piškvorky se sousedem. Ale to snad ani nemusím připomínat, to je základní výbava každého studenta.
Jelikož si nechci podepsat ortel smrti tak sem napíšu pouze své tajuplné iniciály V.V. Můžete mi klidně říkat Vymítač Velikánů, nebo Velkolepý Vůdce a nebo i Výřečný Vychytrálek, to je na vás. Pokud mi však někdo bude chtět udělit nějaké Vyznání Velkoleposti za tento Vynikající Výstřelek tak pošlete sovu na mého tiskového mluvčího Vindicta Venease. Děkuji
Tagy: obluda, profesoři, strašidelnost
22 března, 2010 at 18:49
Už zas si hraješ na pana Velkolepého? Jinak fakt povedéný článek 😀
23 března, 2010 at 11:18
Já a velkolepý? No malinko.. malinko víc než to 😀 Jinak díky za uznání. Doufám že nejeden profesor se díky tomuto článku polije horkým kafem 🙂
25 března, 2010 at 08:33
Tedáá..skvělej článej! 🙂