Bradavičník

Každý, kdo čte tento školní plátek, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že povolání studenta je jedno z nejnáročnějších. Aby taky ne! Vždyť jejich život je plný MUSÍŠ, NESMÍŠ a MĚL BYS, plný úkolů a povinností, plný přátel a nepřátel, plný výmluv a vysvětlování a Teddyví, co všechno jsem zapomněla ještě zmínit. A co teprve starší studenti! Ti to mají mnohem horší než ti mladší. Nevěříte? Věřte, protože mluvím z vlastních zkušeností.

Snad nejhorším dnem pro studenta je pondělí. Ať je to pouhopouhý student nebo prefekt. Vždyť je to den, který následuje hned po víkendu. Studenti jsou zvyklí z těch dvou dnů vstávat relativně pozdě, takže když v pondělí začne zvonit budík v tak brzkou hodinu, dostává okamžitě výpověď a student spí dál, protože nehodlá ukončit ten krásný sen. To způsobí, že jakmile otevře oči a zjistí, že už vyšlo slunce, doslova vyskočí z postele, poslepu na sebe navlékne uniformu, na které je hned na první pohled poznat, že daný student nestíhal a běží na hodinu přeměňování. Profesor Alvaréz ale zrovna vstával levou nohou napřed, zřejmě za to může odhalení jeho růžovoučké noční košile, takže desetiminutové zpoždění se neobejde bez potrestání a Vy si jdete sednout na své místo, během cesty jste samozřejmě zasypáni né zrovna nejlepšími poznámkami na adresu neupravené uniformy a vrabčího hnízda na hlavě.

Když se Vám povede přežít čtyři dlouhatánské a nudné hodiny, dočkáte se hodinové přestávky na oběd. V síni potkáte pár známých, například slečnu McRadcliffovou, která si zrovna přepočítává obsah kalorií svého oběda a tiše si stěžuje, že zase přibrala půl kila a profesory, jak nadávají na studenty pro jejich drzost a lenost. Radost pohledět! Kdyby ten oběd alespoň nějak chutnal … Skřítci asi také neměli nejlepší den.

Ani pomalu nestačíte mrknout a je tu večer. Unaveně se sesunete do krbem prohřátého křesla, vytáhnete úkoly .. ale musíte je ještě odložit, neboť má nějaký prvák problém a Vy, jakožto starší a chytřejší, musíte zasáhnout. Jakmile se, konečně, najde chvilka, kterou máte jen pro sebe, je skoro půlnoc. Úkoly holt musejí počkat a Vy odcházíte vstříc dalším krásným snům bez úkolů a otravných prváků.

Druhý den se vše opakuje. A pokud nezaspíte a dojdete včas, jste stejně potrestáni, protože jste si v hodinách profesora Stanleyho dopisovali úkol pro Alvaréze. Jaká to nespravedlnost, se kterou ale vůbec nic nelze udělat. Následuje volné políčko v rozvrhu, nebo-li volná hodina? Ani náhodou. Profesor Gerhardsen potřebuje výpomoc se stěhováním košťat a Vaši zápornou odpověď, kterou doplňují nejrůznější výmluvy, přeslechne. Během pomáhání si div nepřivodíte kýlu, protože se nejedná jen o košťata a nějaká odměna? Kdepák. Můžete mít maximálně dobrý pocit z pomoci staršímu, který Vás celou dobu zahrnoval jedovatými poznámkami. Někteří se holt nikdy nezmění a Vy odcházíte s naivní představou, že zítra bude líp.

Ale nebude! Celý ten koloběh podivných zážitků a nepříjemností se opakuje. Jediné, co se mění, jsou lidé. Profesoři, duchové, spolužáci. A Vy už se nemůžete dočkat, až úspěšně složíte OVCE a vypadnete ze školy, abyste čelili novým nástrahám života.

Tagy: škola, studenti, život

16x Komentováno