Bradavičník

A máme tu další ze série našich tajemných povídek. Tuto povídku nám zaslal opět náš pravidelný přispivatel LUARTRIE, který tentokrát opustil od své milované Démonologie a připravil něco pro milovníky lektvarů. A nejen pro ně. Prazvláštní příběh, jež toho v sobě skrývá opravdu mnoho (což není na první pohled zřejmé) a příběh, ve kterém se i leccos přiučíme z kapitoly jedů. Přeji všem milovníkům lektvarů a všem ostatním čtenářům, další tajuplnou a podivnou četbu.

[Pozn. redakce: Některé části jsou tématem jedné z práce našeho povídkáře do hodiny Lektvarů. Autor je nemohl vynechat, protože by nám jinak mohly unikat velice důležitá fakta (leč sám autor mnoho takových částí pro tuto povídku vynechal). Děkujeme za pochopení. A vůbec, jen se něco přiučte.]

Deník mstitele
Je pochmurné ráno a já sedím na chladné zemi ve svém obývacím pokoji. Kolem sebe mám spousty popsaných pergamenů a před sebou, to nejdůležitější co mne nyní čeká a co mám. Na ničem jiném už nezáleží. Pomsta. Můj nejlepší a nejvěrnější přítel Hayden má nepochybně poměr s mou snoubenkou. Kdo by věřil, že takové upřímné, rozumné a láskyplné děvče jako je Abigail, dokáže být tak chladné. A podvést. Přestat milovat, odpoutat se s čistým svědomím od citů druhého a dobrodružit. Hrozné. Nepochybně dělám chybu a není to nejlepší řešení, nicméně, má tvrdohlavost a zrada, která naplnila mou duši prázdnotou nyní touží po odplatě. Nebudu zde plýtvat inkoustem, abych popsal, jak moc jsem ji miloval. A jak moc ji stále miluji. A ani zde nebudu popisovat všechny mé důvody. Mám motiv. Leč přihlouplý – zhrzenou lásku, nebudu zde již ztrácet čas. Pomsta čeká ..

Výborně. Jsem již připraven. Plán předání jedu je dokonalý. Můj naivní přítelíček Hayden, se stále domnívá, že o něm a své snoubence netuším ani to nejmenší. Jednoduché. A přesně na to, právě doplatí. Na svou naivitu a banalitu celé situace. Rád bych poděkoval někomu, kdo měl prsty v tom, že právě já zdědil takový talent na lektvary. Můj přítel mi stále plně důvěřuje a mě stoupá ego s každou ironicky odehranou scénou v jeho přítomnosti. Každý měsíc, si ke mě chodí pro svůj lektvar. Chudáček, dětské problémy s vyrážkami. Tu a tam na ruce a tu a tam někde jinde. Mastě nepomáhají a já jsem jediný, kdo mu poskytuje tekutou variantu léčby. Leč není dokonalá a vyrážky potlačuje jen částečně, podle mého přítele nejen, že skvěle chutná, ale i stoprocentně pomáhá. Čemuž sám nevěří a tak se přesvědčuje o opaku, aby při chvílích chvály neměl špatné svědomí a každý měsíc dostal svůj lektvar za velice přijatelnou cenu od svého přítele. Mě. Neuvěřitelné, jak některé zdánlivě složité věci – například otrava nejlepšího přítele, dokážou být tak jednoduché. Vše je připraveno. Po očku zkontroluji jed, který se chystám použít.

Strychnin
Strychnin patří k velice prudkým jedům. Jedná se o složitý steroidní alkaloid, který se vyskytuje v semenech rostliny, známé jako kulčiba dávivá (Strychnos nux vomica). Přes to, jak je tento jed nebezpečný, je velmi oblíbený a využívaný. A nyní k toxickým účinkům samotného Strychninu. Jedná se o typický křečovitý jed neb jako inhibitor glycinového receptoru blokuje přenos zadních kořenů míšních a umožňuje tak, rozsáhlé rozšíření podráždění. V malých dávkách jsme schopni zvyšovat míšní reflexy a ve vyšších dávkách již dráždíme centrum v prodloužené míše. Tyto sebemenší impulsy poté vedou k rychle a nebrzděně se šířícím záchvatům naprosto nekoordinovaných reflexních křečí. A ony velké dávky zase způsobují ochrnutí centrálního nervstva.
Otrava Strychninem má dvě stádia. Při prvním stádiu dochází ke zbystření zraku, sluchu, čichu a hmatu, které se poté vyhrotí natolik, až je to nepříjemné. Vnímání bolesti se případně snižuje. Otrávený cítí neobvyklé pocity ztuhlosti ve žvýkacím a šíjovém svalstvu, vázne jeho polykání a může se objevit i závrat‘. Toto stádium trvá různě dlouho a samozřejmě záleží na podávaném množství. Poté zhruba po čtvrt nebo půl hodině dochází ke stavu úzkosti. Který je také označován jako smrtelná úzkost. Každý silnější vjem je pro otráveného nepříjemným a díky zbystření smyslů, se otrávený leká maličkostí. Nejhorší jsou povětšinou vjemy sluchové, zrakové a hmatové. Může zde docházet i ke třesu. Vstupem do druhého stádia je křečovitý záchvat, který vypuká bez zjevné příčiny nebo po nějakém silněším vjemu. Záchvat trvá 1 až 2 minuty. Během záchvatu otrávený přestává dýchat, konečky prstů mu modrají a zvyšuje se krevní tlak. Všechno kosterní svalstvo je při záchvatu ztuhlé jako kámen, což rozhodně pro dotyčného působí nesnesitelnou bolest. Po záchvatu dochází k relaxaci – taktéž známé jako „klid před bouří“. Postižený se pomalu dostává zpět do prvního stádia, přičemž sebemenší podnět (dotek, šramot apod.) může vyvolat další křečový záchvat. Tyto záchvaty se poté opakují s větší a větší intenzitou. Otrávený je stále více vyčerpaný a pro jeho neštěstí ani neztrácí vědomí. Smrt poté nastává v záchvatu udušením nebo obrnou dýchacího středu, případně (toxickou) obrnou srdce. Slabší jedinci a samozřejmě děti umírají většinou již při třetím záchvatu a ti silnější, jich bohužel mohou prodělat více.

Zkontrolováno. Dokonalé. Přesné. Přítelíček bude nepochybně trpět. Tak, jak si přeji. Přesně podle mých představ. Do mé tváře se vloudí zlověstný úšklebek. Jak se mi jed podařilo získat a jak se mi jej podařilo přidat do onoho lektvaru se mě raději neptejte. Už jen to, že se svěřuji s vraždou, je nepřípustné. Poslední scéna. Poslední hra. Poslední vyzvednutí tekutiny mým přítelem .. A je to tu. Ozve se hlasité „PRÁSK!“ a přítel se přesným přemístěním zjeví před mým domem. Mile jej přivítám a poklábosíme. Vyrážka se prý zhoršila a tak neváhá a zavdá si z mnou podané ampulky. Ano! Velké finále! Ten jeho pokřivený obličej a žalostný výraz v jeho očích plných strachu .. Tak chutná pomsta.

„Áárgh, Darrene, pomoc mi!“ úpí zkácený v křečích na zemi. Nikdy na to nezapomenu. A víte proč? Do mé duše se vrátilo ono naplnění, které jsem díky němu ztratil. A jak já říkám – Inu, půjčené věci se mají vracet. A vězte, že chtě nechtě se opravdu vrací.

„Nenávist má lepší paměť než láska.“

PS. Příběh je samozřejmě smyšlený a psaný lehce s nadsázkou.
Ale kdo ví, co tím vlastně chtěl básník říci, že?

LUARTRIE

Tagy: jed, láska, lidskost, nevěra, povídka, Smrt, tvrdohlavost, úkol

2x Komentováno