Bradavičník

Stalo se to o těchto vánočních prázdninách. Jel jsem ještě s několika kamarády do Londýna. Po dlouhé cestě jsme se shodli na tom, že si zaskočíme k Děravému kotli. Tuto kouzelnickou hospůdku jistě všichni znáte. A zajisté také milou paní Lilian, která tam obsluhuje.

Hned u dveří Děravého kotle jsme se setkali s první zajímavostí. Z hostince, kde je pokaždé mnoho lidí a odkud je slyšet štěbetání, někdy dokonce i křik, jsme neslyšeli nic. Bylo tam hrobové ticho. Nedali jsme se odradit takovou pro nás nepodstatnou záležitostí. Trochu ticha nikomu neuškodí, že? Mnohem větší překvapení na nás čekalo, když jsme vešli do lokálu. Židle byly rozházené po celé místností, stoly převrácené. Bylo tam dokonce několik rozbitých sklínek.

Najednou z kuchyňky vyletěla sklenička. Byl v ní máslový ležák. Když sklínka narazila do stěny, rozbila se a celý její obsah se rozlil po lokálu. Potom jsme se s hrůzou šli podívat až do kuchyně. V ní jsme spatřili něco úžasného a strašidelného zároveň. Uviděli jsme Lilian s máslovým ležákem v ruce. Ruka byla napřažená k hodu. Když nás spatřila, leknutím upustila ležák na zem. Pak se na nás usmála a řekla abychom se posadili. Narovnala nám stůl a 3 židle, a obsloužila nás.

Na naše dotazy co se tady stalo neodpovídala. Vždy to zamluvila slovy jestli nám chutná a nechceme-li další pití. Možná už se nikdy nedozvíme co se tam tenkrát stalo. Ale můžete to zkusit Vy. Možná právě Vy patříte k jedincům, kteří se Lilian zalíbili. Možná to poví Vám … a nebo taky ne?

George Whiteovl

Tagy: Děravý kotel, kuchyně, máslový ležák, tajemství

5x Komentováno