Bradavičník

Příhoda z tohoto článku se skutečně stala, a to prosím právě mé maličkosti. Tímto bych proto chtěla varovat všechny obyvatele tohoto hradu, především však dámskou část, že ne všechna průhledná stvoření, neboli duchové, jsou tak nevinní a vystrašení, jak se na první pohled zdají. A koho konkrétně mám na mysli?

Jistě jste se s ním již setkali. Jedná se o mladého muže, který se tváří k smrti vyděšeně, není schopen ze sebe vypravit souvislou větu a prchá i před obyčejnou mouchou. Jistě, existují na hradě osoby, před kterými bychom se měli mít na pozoru, jako třeba náš ctěný Sýr Stanley, nebo profesor Ranijéri, ale tento duch to vyloženě přehání. Nebo jsem si to až dosud myslela. A myslela bych si to dál, kdyby se mi nestalo to, co se mi stalo. A co se mi stalo?

Číst dál…

Dne 3.ledna letošního roku bylo na břehu jezera opravdu rušné odpoledne. Přiznávám, bohužel ještě nevím o všem, co se kde na hradě děje, ale o tom co se dělo v mé přítomnosti vím. Číst dál…

A máme tu další ze série našich tajemných povídek. Tuto povídku nám zaslal opět náš pravidelný přispivatel LUARTRIE, který tentokrát opustil od své milované Démonologie a připravil něco pro milovníky lektvarů. A nejen pro ně. Prazvláštní příběh, jež toho v sobě skrývá opravdu mnoho (což není na první pohled zřejmé) a příběh, ve kterém se i leccos přiučíme z kapitoly jedů. Přeji všem milovníkům lektvarů a všem ostatním čtenářům, další tajuplnou a podivnou četbu. Číst dál…

Peníze … člověk by řekl, že na nich by nám záležet nemělo. Jsou přece důležitější věci, jako například zdraví, přátelství, moudrost, láska, a ty si za peníze nekoupíme. Jenže přesto jsou peníze velice žádané. Bez nich se totiž obyčejný a pohodlný život neobejde. Peníze potřebují často právě naši studenti – co brků a pergamenů spotřebují! Kolik knih si musí sami nakoupit, protože v knihovně si žádanou bichli nějaká trubka vypůjčí dřív než vy. A to nemluvím o dalších veledůležitých výdajích jako je zásobování se hnojůvkama, zlatolakem, rachejtlemi a čokoládovými žabkami.

Aby naši studenti mohli mít dostatek těchto školních pomůcek, zbývá jim několikero řešení. Za A) dělat smutné oči na rodiče, B) sledovat nástěnku brigád a doufat … nebo za C) vyloupit Gringottovic banku.

Číst dál…

Není to tak dlouho, co jsem se se světem podělila o šokující odhalení milostného poměru mezi mrzimorským kolejním a naší drahou paní knihovnicí, která má nejlepší léta svého života dávno za sebou. Pamatuji si, že to vyvolalo vlnu reakcí, ale to všichni víme, u toho jsme byli. Co ale nevíme je informace o tom, jak vážný vztah to byl, jak dlouhé měl trvání a zda kvůli tomu měl pan Gerhardsen problémy s vedením školy. Ovšem, odpovědi na tyto nevyslovené otázky jsou ukryté zřejmě ve hvězdách. A možná ani tam ne. Každopádně, mám pro Vás novinku – tohle všechno zapomeňte. Je totiž konec, vážení. Číst dál…

Jistě jste si všimli, že ta ohlašovaná Božíhodová mezinárodní žranice (Merlin ví, koho napadlo tohle slovo) se jaksi nekonala. Mám dojem, že důvody byly ryze praktické – pozvaní kouzelníci trávili svátky u svých rodin a také mnoho studentů i profesorů odjelo na prázdniny domů. Bylo tedy stanoveno náhradní datum, a to 3. ledna.

Číst dál…

A už tady máme další díl komiksu o zajímavých „tvorech“ kterým se říká mudlové. Každá z našich kolejí si ty své bezpochyby hýčká a dnes jsem si vzala na paškál Nebelvír. Číst dál…

Velké neštěstí nás potkalo moje milé čtenářstvo. Slečna Adrianet Renawalti nás opouští.

Číst dál…

Stalo se to o těchto vánočních prázdninách. Jel jsem ještě s několika kamarády do Londýna. Po dlouhé cestě jsme se shodli na tom, že si zaskočíme k Děravému kotli. Tuto kouzelnickou hospůdku jistě všichni znáte. A zajisté také milou paní Lilian, která tam obsluhuje. Číst dál…

Sepsat tento článek mi trval hodně dlouho, ale donutila jsem se díky článku Ruthie Rossmann, která je mudla, ale má kouzelnické schopnosti. Já jsem Jane Timber a jsem totiž polomudla, který žije v České republice a ta leží ve střední Evropě. Číst dál…