Bradavičník

Jak už to tak bývá, 21. března oficiálně začíná další roční období, jaro. Květiny se probouzejí k životu, s nimi nepříjemnosti v podobě alergií, teplota začíná být jakž takž příjemnější a všechno živé je přítulnější, viditelně milejší. Na světě je hned veseleji. Nicméně, k jaru patří více věcí. Například první jarní úplněk, který letos vyšel na 1. dubna. Takové pěkné datum. Při posledním aprílu profáci využili tvaru měsíce k né moc povedenému, z mého pohledu, žertíku. Onen vtip spočíval v divadélku napodobujícím přeměnu ve vlkodlaka, což se asi nehodí v hradě, jenž je plný dětí a nebelvírské Lole. Chudák holka, skončila u Munga, o čemž jste se mohli dočíst v článku od Mrzimorských, ale zpět k tématu. Pro nás, západoevropany, první jarní úplněk znamená, že se blíží další svátky. A to né ledajaké. Velikonoce! Pro někoho je to oslava jara, jiný to bere z křesťanského pohledu. Fajn, jsme tolerantní. Beztak to ve výsledku všichni slavíme stejně, pokud vůbec. Číst dál…

Nedávno proběhla hradem zpráva, že mrzimorský kolejní pan profesor Gerhardsen je vlkodlak. Mnozí z nás měli vcelku nedávno, byl úplněk, jedinečnou příležitost zjistit jak to tedy je. Ukázalo se že vlkodlakem je skutečně někdo z kolejních ředitelů. Chcete vědět víc?

Číst dál…

Už i mezi kouzelnický svět dorazila populární mudlovská hra jménem Sudoku. Jen do našich školních novin se stále neprocpala. To bych ale chtěl napravit v této snad pravidelné rubrice. Dokonce budou i ceny pro první tři úspěšné luštitele, kteří správně vyluští všechny tři sudoku.

Číst dál…

Bylo to hrozné, i tak děsivý duch měl sám nahnáno! Přiletěl do síně a v očích měl smrt, nedalo se s ním normálně mluvit. Z jeho zmatených slov šlo jen těžko vyčíst, co za stvůrnost ho asi mohlo vyděsit. Kdyby mohl znovu umřít, asi by už chytl infarkt. Šílená hysterie a panika se roznášela po síni jako mor. Váš Velkolepý reportér Vindict Veneas byl však u toho.

Číst dál…

Již dlouho čekáte na nějaký netypický článek? Na něco k zamyšlení? Na něco, jež Vás donutí přehodnotit své názory? Tak jste se dočkali. Náš pravidelný přispivatel LUARTRIE se totiž rozhodl, zveřejnit další část svého pisatelského já. Dnes se však nejedná o povídku, nýbrž spíše o vskutku netradiční esej na velmi ožehavé téma. Jak již napovídá nadpis článku. Setkáme se zde s pocity a názory samotného autora, jež nám nejsou nijak vnucovány. Ale, které nás nutí se zamyslet. Chcete-li si přečíst něco odlišného, neváhejte a pokračujte. Číst dál…

Tak jsme tu měli den svatého Patrika. Celý hrad byl oděn do krásné zelené barvičky. Asi zavedu i nějaký modrý svátek. V každém případě si pro nás, své milované studenty, profesoři nachystali překvápko a prográmek. Žel Roweně jsem se tohoto programu neúčastnila. Takže o čem vám to tu chci naškrábat článek? Nejen v klubovně byl program, to vám říkám. Číst dál…

Bradavice přežily další svátek. Svátek svatého Patrika. Svátek, ve kterém se i ti červení museli obléci do zeleného a celá škola náhle o něco více zezelenala. Někdo říkal fůůj, jiní zase Jůů. A tak k nám až z Irska zavítaly jisté malé, zrzavé a zlatomilující bytůstky, nosící pouze a jedině zelenou módu, aby nás podrobily dalším zkouškám znalostí.

Číst dál…

Mnozí z Vás si jistě všimli menší nástěnky ve druhém patře, na které naši drazí profesoři či profesorky vyvěšují soutěže, díky nimž někteří z Vás již získali pár galeonů, bodů pro svou kolej nebo menší drobnost na noční stolek. My jsme se nedávno rozhodli Vás informovat o výsledcích těchto aktivit popř. rovnou uveřejnit nejlepší práci z daného tématu. Číst dál…

Čtete správně, ani nejde o vtip. Skutečně se jedná o úmrtiny, a to blahopřání je také na místě. Já vím, zní to podivně, možná morbidně. Ale vše vysvětlím. Číst dál…

Milí drazí. Jsem v Bradavicích teprve prvním rokem, ale už se má úcta ke spolužákům z vyšších stupňů jaksi vytrácí. Znáte to – jste v klídku u jezera, válíte se v haldách sněhu, občas se sklouznete po tenkém ledě zamrzlého jezera a pak ukradnete šafářovi lopatu a začnete s přáteli stavět sněžný dům. Prostě obvyklá zábava nás, žáků prvního ročníku. Pak se k nám po chvíli náročné dřiny vetřela studentka šesťáku s rozsvícenou hůlkou v ruce, (ano, byla tma, ale komu to vadí?) a začala nás vyhánět do hradu. Byla bych jí s úctou poslechla, kdyby to nezdůvodňovala tím, že mě může zakousnout vlkodlak.

Číst dál…