Bradavičník

Náš pravidelný přispivatel, jenž se skrývá za svým „anagramem“ – LUARTRIE je zpět!
Že si nevzpomínáte? Tak neváhejte, a zalistujte staršími čísly našeho plátku. Je to právě on, kdo jej zahlcuje tajemnými povídkami či svými skromnými úvahami, které nás nenechávají klidnými. V tomto (autorem upraveném) článku se zaměřuje na nejpopulárnější kouzelnický sport, a to famfrpál. Ano, je to poprvé, co autor opustil od svých zálib a vzletěl do oblak, vstříc novému tématu. Ve mě samotném, zanechává tento článek jakýsi zvláštní pocit, ale nač vše prozrazovat

Poznámka redakce: Připomínáme, že všechny úvahy, eseje či články podobného rázu jsou publikovány spíše pro zamyšlení a spestření kánonu našich jednotlivých témat. Autoři sami přiznávají, že by takové články neměli nikoho pohoršovat a už vůbec, by neměli nikomu vnucovat názor, jež se v jejich řádcích prolíná. Děkujeme za pochopení.

Famfrpál. Prolétněme ve stručnosti jeho vývojem a historií, avšak z vskutku jiného úhlu pohledu, než na který jsme zvyklí z odborné literatury, novin a podobně. Jak famfrpál vznikal a jak se vyvíjel, je nám nepochybně velmi dobře známo. Ale napadlo někoho, bádat po otázce, jež je většině z nás mnohdy nepříjemná? Proč? Z jakého důvodu se skupinka kouzelníků sebrala a šla si zahrát v té době, jistě zcela nepojmenovaný famfrpál. Proč. Pojd’me se nyní společně pokusit najít odpověd‘ na toto ožehavé téma. Ano, jest ožehavým tématem, nebot‘ pravé důvody znát nikdy nebudeme. Pravděpodobně. Představme si tedy skupinku vášnivých letců, které již omrzely hry na košt’atech jako například na honěnou nebo dnes již málo známá šermovaná. Chtěli, ba doslova toužili po něčem novém. To jest přinejmenším logické, nebot‘ bychom se možná famfrpálu nikdy nedočkali, že. V této chvíli se nám nabízí spousta možností a spousta odpovědí na naši otázku. Láska k létání, vášeň k objevování nových možností či snad dítě. Máme nyní na mysli takové to dítě, které třímá v každém z nás. Chut‘ si hrát, chut‘ poznávat a chut‘ se radovat. Inu, a v neposlední řadě také zábava. Budeme-li se domnívat, že hlavními aspekty byla láska k létání a právě nakonec zmíněná zábava, máme odpověd‘ na svou otázku. A možná, bychom se tak ani neměli bát tvrdit. No, kdo jiný, by měl stát u vzniku této hry než někdo, kdo miluje létání a hledá zábavu, díky které, by se později mohl odpoutat od té reality a všech těch problémů – at‘ jsou již jakékoliv a vznést se do oblak a aktivně relaxovat. A takových jedinců, bylo nepochybně čím dál tím více, což můžeme samozřejmě bezpochyby podložit populárností a oblibou tohoto kouzelnického sportu, jež se dodnes těší jednomu z největších fanatismů. Ano, určitě bychom to mohli označit za druh fanatismu. Ale posuňme se nyní od násady k ohonu – obrazně řečeno. Budeme-li se tedy držet názoru, že tento ryze kouzelnický sport vznikl pro zábavu a pro lásku k létání obecně, vyplouvají na povrch mnohé neznámé. Dříve se tato „zábava“ vyhledávala za účelem pobavení, za účelem zalétat si a za účelem strávit čas aktivním relaxováním se svými přáteli. A vším dalším, které se pojí s láskou k létání a zábavou. Proto famfrpál nevymřel a možná nevědomky, si započal budovat svou pestrou historii. Všichni to milovali, dělali to pro sebe, proto, že to měli rádi a proto, že je to naplňovalo. Proto. Zakládali své první týmy, tvořili místní turnaje a bavili se. Žádné peníze, žádné publikum, nic. Jen oni, jejich láska k létání a touha po zábavě. O tom to celé bylo a o tom, by to celé i mělo být. O tom, dělat to pro sebe. Protože nám to něco dává. Protože zde převažují kladné emoce. Protože tím mnozí žijí, aniž by z toho něco měli. A proto, že Ti, kteří tím žijí, za to přec nic nechtějí. A měli by? Proč tomu tak není? Nebo je? Proč se dnes vlastně hraje famfrpál, za jakým účelem? Je to láska k létání či touha po slávě?

Jsou to peníze nebo stále zábava?

Pojd’me na to nyní objektivněji. Dnes. Vše je jiné, než dříve a většina věcí, je postavena na přeformulovaných principech. Spěch, starosti, peníze, sláva, byznys a zase peníze. Kam se vytratila ta duchovnost? To emoční vědění, které nás k tomu všemu táhlo. Chceme-li být opravdu skeptičtí, těchto pár řádků nám postačí. Vše je o penězích. Stadiony se modernizují, každá soutěž má nedozírné propagace a každý den, se v jednotlivých médiích dozvídáme, za kolik ten a ten hráč přestoupil nebo kolik si ten a ten hráč za jednu sezónu vydělal. Tomu neunikneme, již je to tak. Netřeba dokládat důkazy, vezměte první noviny, které jsou po ruce. Všude to vidíme a snad nikdy, bychom se nad tím již ani nepozastavili. Kde je ta hrdost a čest? Zase se neptám, odpověd‘ známe. Jsou ten tam. Kdesi pryč uprostřed pomyslného mezníku krásné historie a moderní přítomnosti. Ach, ty přeformulované principy. Hrdý a čestný hráč, by přeci neopustil svůj tým jen proto, že v konkurenčním týmu si vydělá více peněz. Více galeonků do měšce. A zde je ten problém. Přesný důkaz toho, že to dnešní hráči nedělají z lásky k létání a kvůli zábavě či snad kvůli tomu, že je to jejich život. Jistojistě, tak ale začínali. Byli takoví. Avšak jen do té doby, dokud se díky své vášni nestali kvalitními a uznávanými hráči, o které se zajímá každý druhý tým. Sláva, peníze a byznys. Ostatní jde stranou a není se čemu divit. Ale i přesto, máme možnost vidět kvalitní výkony, dech beroucí zápasy a obdivuhodné hráče, kteří si – na druhou stranu – zaslouží naší podporu. Kde je tedy pravda? Kdesi na pomezí. Stále se však nemůžeme zbavit pomyšlení, dělá-li to onen hráč pro sebe, anebo dře jenom proto, že za to má dobré finanční ohodnocení a je slavný. Nicméně, abychom tuto myšlenku, jež je hodna sporu – ano sporu, zakončili. Můžeme být skeptičtí a držet se názoru, že je to celé věc galeonů a médií a že to již nikdy nebude takové, jako dřív. Takové, jako to známe z historie. Dnes je dnes. Ale můžeme být také vytrvalí optimisté, což je doufám většina z nás, a můžeme si libovat v tom, jak to dnes chodí. Tak i tak, je to ale pro nás stále ta nejstarší, nejpopulárnější, nejoblíbenější a nejzáživnější kouzelnická hra. Famfrpál. V každém z nás třímá ta láska k tomu. At‘ již jako hráč nebo jako fanoušek. At‘ se již v budoucnu stane cokoliv a famfrpál už nebude ani o penězích, ale i třeba o něčem horším (je-li něco horšího) a základní principy budou navždy ztraceny, pořád to bude něco, co nás těší, co podporujeme a co nenecháme jen tak vymřít. Jaké to bylo, jaké to je a jaké to bude, na tom tu už nezáleží. Pořád je to famfrpál. A možná, si nyní protiřečím úmyslně.

Konečně prolétáme cílovou rovinkou. V této chvíli mi nezbývá nic jiného, než zabrousit do menší úvahy, která mi v tomto případě připadá vskutku nezbytná. Možná nevědomky, jsme se v předchozích řádcích dostali k protichůdným směrům. Jak, bychom tedy na dnešní famfrpál měli hledět? Famfrpál dnes. Já osobně se domnívám, že je to opravdu oboustranné, čímž poněkud nerad podrývám své vlastní (některé) řádky. Můžeme to vidět jako masová média, byznys a spoustu peněz. Ano, tak se to prostě dá vnímat. Na druhou stranu však v každém z nás třímá fanoušek, který najde spoustu dalších argumentů, kterými nás dorazí a donutí nás přiznat, že v tom stále ta historie a ten princip je. I když není až tak zřejmý, jako tehdá. A to mi přijde krásné. Ta svoboda. Vlastně dvě svobody, jež mají mnoho společného. Nezáleží na tom, jestli je to famfrpál včera, famfrpál dnes nebo famfrpál zítra. Je to pořád famfrpál, at‘ se děje, co se děje. Je tu pro nás a jsme tu my pro něj. Je to vášeň, je to láska, jsou to emoce. Ale jsou to i peníze a několikrát omílaný byznys. Inu, a poslední slovo?

Nespekulujte a nedohadujte se o tom, kdo má nebo nemá pravdu. Zvedněte se a jděte na hřiště. Jako hráč nebo jako fanoušek, na tom nezáleží. No, jen jděte. Jděte a užívejte si všeho, co nám tato krásná hra nabízí. Radujte se z ní a klidně, díky ní i vydělávejte! To je fuk. Hlavní je, že to pro Vás bude mít smysl. Pro Vás samotné. A možná, možná si konečně uvědomíte, že famfrpál je něco, na co bychom měli být právem hrdí. Není to tu od toho, abychom dumali, kolik potlouků zasáhlo tuto hru a změnilo ji. Na principech, na čemkoliv jiném. Tak od čeho, že tu ta hra je?
Proč tu ten famfrpál je? Tak se konečně zvedněte, popadněte koště nebo fáborky, jděte na hřiště a zjistěte si to. Je to jen a jen na Vás. Tak, na co pořád čekáte?

LUARTRIE.

Tagy: bádání, byznys, esej, famfrpál, galeony, historie, peníze, úvaha

Jeden komentář