Člověk by si myslel, že v řadách našeho studenstva panuje jistá informovanost, co se týče nebezpečných objektů, tvorů a zvěře na naší škole!
Bohužel nás, jež rychle vyzkoumali, který schod se musí přeskočit, nechcete-li zůstat trčet na pohyblivém schodišti, které brnění údajně žere prváky (čemuž ani za mák nevěřím, ale jistota je jistota), kde narazíte na Protivu (skoro všude, ale důležité je jeho nadcházející přítomnost vytušit a klidit se. Což není těžké, pokud máte dobrý sluch. Jeho pšoukání je nepřeslechnutelné…) a hlavně kterým stromům se musíte vyhnout obloukem, je asi málo.
Měly by se začít vydávat příručky Jak přežít Bradavice. Slibuji, že jednou takovou napíšu. Bude v ní (skoro) každé nebezpečí, které studentům hrozí a každý prvák jí dostane zdarma!
Tak by se alespoň dalo předejít tomu, že si (jako jedna má nová známá z nebelvírské koleje), půjdete odpočinout za letního žáru pod Vrbu Mlátičku… Protože, jak už její jméno vypovídá, ta vás zmlátí. Děvče jsem našla celé zubožené, potrhané a se zbytky nevolnosti v očích i před sebou v trávě a tvrdící, že do hradu dojde sama. Nedošla. Budiž jí ošetřovna lehká.
To bude teprve legrace, až nám zamrzne jezero, (já vím, zima je ještě daleko, jen tak předvídám…) budou tam nováčci padat, jako návnady na udici…(samozřejmě s rozdílem, že bez té udice). Led je na začátku zimy tenký.
Já nevěřím na vlkodlaky mezi profesorstvem, zato ale mám neochvějnou víru v ďasovce a jinou chamraď v jezeře a nemluvě o tom, co se tam shromažďuje k večeru. Když se vracím za tmy do hradu, (což nedoporučuji), tak jedině s doprovodem. A nemůžu říci, že by to bylo méně dobrodružné, než jít sama. Například dnes mě doprovázel při nočním návratu od jezera duch. A neznám na takovéto cestě milejší společnost než Sira Alexandra! Sice je o několik století starší, má ve spánku podivnou díru a kdyby mě něco napadlo, bude mi asi houby platný, ale- procházet se se stříbřitým duchem za měsíčního svitu- to je věru zajímavý zážitek.
Takže na závěr -kdo to neví- vrbu mlátičku nedrbat, nehladit a ani se k ní nepřibližovat! Toť vše.
Tagy: duchové, nebezpečí, prváci, Vrba
14 září, 2010 at 16:17
Ty nevěříš v brnění žroucí prváky? To je ale velká chyba.
14 září, 2010 at 17:44
Zatím mě to nijak nepoškodilo. 😀