Bradavičník

Začátek nového školního roku. Co nám to vlastně přineslo? Další učení, příprava ke zkouškám a hlavně nové nevychované obličeje. Ale nové… No ano, letos nastoupil i jistý Arameus de Shell. Bohužel podle příjmení jste už asi pochopili, že jde o mého bratra. A samozřejmě hned po nástupu to začalo.

Podle jeho názoru jsou Bradavice vopruz. No, s tím asi nic nenadělám. Ale člověk by si řekl, že si to se svou vlastní a ještě k tomu starší sestrou nebude chtít rozházet. Že bude rád za každou oporu. A ono houby. Teda vlastně nejde o houby, ale o řízek. To si tak pár dní po příjezdu sedím ve Velké síni a přede mnou už leží talíř s bramborovým salátem a vlastnoručně vybraným řízkem. Tak dlouho jsem ho vybírala z mísy! Byl krásně do zlatova opečený, měl úžasný tvar i ideální velikost. Sotva jsem do něj jednou zakrojila a ochutnala ten šťavnatý, měkoučký produkt naší kuchyně, objevil se prcek. Opět nespokojený a naštvaný na všechno a všechny. Po chvilce ne zrovna optimistického hovoru si všiml jedné dívky, postávající u dveří, a upozornil mě na ni. Vypadala docela ztraceně a hlavně byla ze Zmijozelské koleje. A já v tom okamžiku ještě neprohlédla úskočnou lest. Zvedla jsem se a šla ji alespoň pozdravit a zeptat se, zda něco nepotřebuje. Dívka si mě asi nevšimla a odešla, ale mezitím můj řízek z mého talíře zmizel. Ten krásný, vlastnoručně vybraný, do zlatova opečený, úžasného tvaru a ideální velikosti, řízek byl sprostě sežrán gurmánským barbarem během pár minut. No nenaštvalo by Vás to? Je tohle normální? Nejsou ty prťata čím dál tím víc oprsklejší?

Ale to ještě nebylo všechno. Ten darebák dostal možnost, že bych mu mohla odpustit a on ji odmítl. A přitom kolik lidí na hradě by toužilo sníst večeři kolejnímu morčat. Uznávám, asi by ten dotyčný trochu riskoval Gerhardsenův vztek, ale ten stejně nikoho nezajímá. Na závěr varování pro starší studenty:

Nevěřte prckům a hlídejte si talíře.
Radí Bianca de Shell, Zmijozel.

Tagy: bratr, lest, prváci, řízek, sourozenci

2x Komentováno