Bradavičník

Připravil a naservíroval jsem pro vás dvě malinké básničky o mých dvou velikých láskách, které jsou opravdu k sežrání. Takže nalaďte myšlenky na melancholickou vlnu, zavřete oči a ochutnejte článek. (obrazně řečeno samozřejmě, jíst ani číst se zavřenýma očima taky nemusíte) Snad vám bude lahodit. Dobrou chuť

O sýru pro sira sýra

Ó sýre můj jediný a drahý,

ať už jsi obalený či nahý,

v žaludku mém se ztrácíš,

svou skvělou chutí mi to splácíš.

I mému nosu jsi tak libý,

rozhodně lepší než zelí a ryby,

jak často mi tohle chybí..

Když žaludek mám úplně prázdný,

mohu se počítat mezi blázny.

Ó sýre

Když dostanu tě do talíře,

neznám se a žeru jako zvíře.

Můj jazyk pro tebe sliny roní,

kdykoliv mě mlsná honí

Pro bílou čokoládu

Ach ty čokoládo bílá,

něžná jsi jak lesní víla

Nevadí mi, že jsi jiná,

vždyť mi z pusy teče slina

Pokud se mi nepodaří z obchodu tě získat,

nezbývá nic jiné než o zeď hlavou třískat.

Vždyť jakmile se poválíš jen trochu v mojí puse,

neovládnu své touhy a žeru tě už v kuse

Rozzáříš mi všechny chutě,

kdykoliv já sežeru tě.

Pak už jenom hledám, kde jsi,

protože v mé ruce nejsi.

Láska prochází jedině žaludkem, srdce k tomu jen bubnuje

Vindict Velemlsný Veneas

Tagy: básnička, jídlo, sladkosti

Jeden komentář