Ptáte se zajisté, co je to za nesmysl. No ono se to má tak…na 24 prosince bylo stanoveno pletení vánočních ponožek. Ponožky patří k tradicím, navíc proč se něco nenaučit a přitom se třeba i pobavit…
Já si nejdříve myslela, že to bude spíš nuda. Doma mě mamka učila plést, docela mě to bavilo, ale nečekala bych nějaké vzrůšo. Omyl…Sešli jsme se v klubovně, já tedy dorazila o něco později, když už pár nadšenců šmodrchalo ..tedy pletlo..svoje ponožky. Dohlížela na ně slečna Nageshwari L. Sarvani, k ruce měla jakousi moudrou knihu. Takže jsem si nafasovala jakési jakž takž rovné jehlice, klubko tmavěmodré a klubko bílé vlny, usadila jsem se a začala jsem nahazovat očka (mami, díky). Jen tak poočku jsem sledovala ostatní, tedy Rose, Leah, Tiberia, Catherine, Zoye, Debby..a možná se tam objevil i někdo další, ale to jsem už byla zaujatá pletením. No tedy – v jistou chvíli nám všem jehlice začaly samy plést. Jistě, samopletací jehlice. To ještě dorazila Mia, s velikým rámusem a nadšením. Já jí nakonec pomáhala nahazovat očka, ó Roweno..
Ve chvíli, kdy chtěly jehlice přidat další barvu, se prostě sprostě zastavily a už neudělaly ani očko, dokud nedostaly další klubko. Vzrůšo nastalo, když se Tiberiovy jehlice, z nich jedna byla nějak akčnější než ta druhá, začly prát…no vážně, nějak se pošťuchovaly nebo co. Tibi je buď pustil nebo spadly, to jsem nějak nepostřehla, ale vím jistě, že na ně plácnul polštář. Milé jehlice se ale nějak osvobodily a odcinkaly si to k dalšímu příchozímu – Cakelovi, který tam mával čokoládou a nabízel ji jako úplatek za upletení ponožky. Asi se jehlicím nelíbilo, že by jejich dílo mělo být na prodej, takže ho začaly bodat do bot, Cakel začal nadávat a dupat po nich. Tibi se snažil zachránit svoji ponožku, bohužel tahat ji zpod Cakelových dupajících bot nebyl dobrý nápad. Chudák měl ruce celé podupané. Čokoláda skončila Mie na hlavě, Cakel za nadávání a vyhrožování soudem zmizel..ale ne tak jehlice. Ty byly odeslány oknem na mráz, aby se uklidnily.
Mia se tam ještě „trochu“ zlobila, co že to má znamenat…na její ponožce se totiž skvěl nádherný Santa..bez hlavy. Podle slečny profesorky, která v tu chvíli ošetřovala Tibiho, sice vypadal jako medvěd, ale já řekla, že je to jako skoro-bezhlavý-Nikolas. No, Mie se to asi moc nelíbilo, řekla bych. Já měla na své fusince trošku šišatého sněhuláka i s koštětem, mám dojem že Rose se to povedlo, ostatním více či méně také.
Nakonec to byla zábava, i když trochu nebezpečná – zdivočelé jehlice vás klidně připraví o nohu, no vážně!
Tagy: pletení, ponožky, Vánoce
7 listopadu, 2010 at 14:21
Ano! Takové pletení ponožek jsem nikdy nezažila a možná už ani nezažiju xD… Osobně jsem si říkala, jestli o tom někdo sepíše nějaký článek a jsem moc ráda, že jsi to Marci udělala ^^. Samozřejmě, článek je moc pěkný a hezky stručně všechno popisuje =).