Mokré ruce, aneb co nám chybí

Napsal/a Korespondenti     Rubrika: Ve školní lavici, Zmijozel

Procházíte se po chodbách školy a zamíříte na toaletu. Poté si umyjete ruce a rozhlédnete se kolem. Nikde nic. Zde nastává zádrhel; problémové místo v prostorách školy je právě místnost pro vykonávání našich potřeb. Ano, přesně tak; toalety.

Není problém v nich, ale jedná se o neustálý nedostatek papírových ubrousků, které nám dokážou tak hebce a rychle vysušit ruce. A nám stále chybí! Otázkou zůstává, jak tento problém vyřešit? Máme si snad nechávat mokré ruce a pak zamáčet všechny pergameny, na které poté píšeme? Určitě se občas zamýšlíte nad trapnou situací, kdy po chodbě procházíte s mokrýma rukama. Máme si snad nosit svoje vlastní kapesníčky? Máme snad nepovoleně kouzlit v prostorách školy mimo výuku?

Myslím, že tento problém je na zamyšlení každého studenta zvlášť. Proč se totiž ty ubrousky tak podivně ztrácejí? Není přece možné, aby za jednu hodinu byly všechny spotřebované. To je doslova nemožné. Jak si tedy s takovým běžným problémem poradit? To nikdo z nás nejspíš netuší. Máme se snad zeptat svých spolužáků, jejichž rodiče jsou mudlové, zda neví, jak se vypořádat s takovou situací? Nebo máme pátrat po studentech, kteří by mohli vypadat podezřele a pod svým hábitem schovávat celé roličky papírových ubrousků? Naším úkolem by mělo být zjistit, kam a proč dochází k těmto ztrátám. Nechceme přece, aby se nám brzy ztratilo umyvadlo nebo došlo i k nejhoršímu; abychom jednou šli na toaletu, otevřeli kabinku a tam? Nic… Chcete snad běhat po škole, dokud neobjevíte v jednom z pater funkční záchod?

Veronica Sweinová, Zmijozel

Tagy: , ,

Komentáře jsou uzavřeny.

\par