Bradavičník

Možná si někdo všimnul a možná taky vůbec. Jak je známo v dřívějších letech bylo v tomto ústavu spíše zvykem, že si na drsné a zlé a šílené postavičky hráli jen profesoři. Chodili po chodbách s výrazem alá Sneape, dělali, že si studentů vůbec nevšímají a když je někdo oslovil, koukali se na něj jako kdyby byl ten nejhnusnější a nejotravnějším hmyzem na této planetě.

Měli pár oblíbenců, které učili přinejlepším černou magii a nepovolené praktiky, ale každý stejně věřil, že jsou ve skrytu duše správnýma lidma. Měli je za vzor a užívali si každý jejich znechucený pohled či uštěpačnou jedovatou poznámku. Ale časy se mění a s ním i tyto praktiky a zvyklosti. Dnes se tato móda totiž přenesla na pansorky, což je s jejich pohlavím až smrtelná kombinace!

Byli jste zvyklí na usměvavé, mladé, rozličné pansroky, které chodily na vaše hodiny s radostí a s mateřskou láskou vás něco naučit? Byly šťastné za každý váš úspěch a hýčkaly si vás, sem tam zavtipkovaly a nebály se s vámi mluvit jako se studenty nikoliv jako s parchantama, co jen tupě čučí? Tak se na to pořádně posaďte, protože tahle doba už je dávno pryč!

Dnes frčí tvářit se jako kamenná socha, pronášet při hodinách řeči ve stylu „Já jsem tady ta chytrá, tak se vy tupci alespoň tvařte, že vás to zajímá!“ a myslet si, jak jsou ženská pohlaví lepší a chytřejší a kdoví co eště. Ale někdy to nemá co dělat nic s pohlavím, všichni ostatní jsou prostě nevychovaní smrádci, co jsou tu nuceny učit a je to pro ně neuvěřitelné mučení. Opak je ale pravdou! Mučení je to, že oni nás učí a né naopak! Nejkrásnějším vzorem pro takovéhle dokonalé pansorky jsou jednoznačně slečna Nightingale alá zmijí hňácna a nebo slečna Carolan alá Pokerface kamenná tlama.

Když se například podíváte, kde sídlí pansorka Carolan, musí vám bejt hned jasný, že to nebude typ ženské s mateřskými sklony. Její potemnělá pracovna a její nástěnka hned s krásným uvítáním je tak depresivní a vyzařuje z ní ten chlad kamenné tváře, že vás u toho zapíchá u srdíčka! A pokud jí máte na některé hodiny, víte o čem je řeč. Krom jejich štiplavých poznámek o její dokonalosti a naší blbosti, se na vás neustále dívá jak na největší parchanty světa a že z toho občas vyzařuje i její chuť nás možná tak nasekat na jednu hromadu. Navíc se vyžívá v praktických ukázkách týrání dětí! A pak jakoby nic řekne, že je konec hodiny, že máme dopříště zkusit zapnout svý mozky a napsat jí jakože úkol, v jehož zadání nám stihne minimálně dvakrát zopakovat, že jsme tupci, a odejde opět s kamennou tváří či úšklebkem říkající vše. Zdá se vám to normální?

A nebo druhá zmiňovaná pansorka Nightingale, už jen její jméno vzbuzuje hrůzu. Určitě si ho na úřadu na změnu jména změnila, aby mohla o to víc se zdviženým nosem chodit po chodbách hradu a šklebit se na studenty. Je poněkud méně kamenná než pansorka Carolan – občas se alespoň usměje svých pichlavým úsměvem a nebo zaječí pro naše potěšení, ale to nemění nic na tom, že je stejně hrozivá né-li víc. Na hodinách nám nejméně desetkrát řekne, že jsme tupí, že nedáváme pozor a že by nás nejraději hodila z okna. Její zadání úkolů vzbuzují stejně nedůvěry jako u předchozí pansorky a ke všemu její vybrané oběti – tož ještě větší chudáci než normální studenti, trpí ještě víc nepřiměřenýma známkama, které jim dává jenom protože měla špatný den.

Co ale k takovéhlemu chování pansorky přivádí? Je to snad jejich minulosti, kdy je někdo ve škole tahal za copánky a oni z toho mají doživotní trauma, které si vybíjejí na nás nevinných studentech? Nebo jim ředitel nedal… větší plat a tak se opět obrací se zuřivostí na nás? A proč vůbec učí, když mají takový vztah ke studentům? A dá se proti tomu vůbec něco dělat? Nebo budeme stále jen ti tupci z lavice, co blbě čučí?

Tajný agent Wylson

Tagy: Erzsébet de Carolan, profesoři, Susanne Nightingale, zlo

3x Komentováno