Odpojená lokomotiva. Lesní mužíčci, chystající se uvařit z nás náramně dobrou polévku. Zbouraný viadukt. Kočáry bez koní i sřechy. Mrtvé tělo jedenáctileté dívky v Obrtlé ulici. Jen nešťastná shoda okolností nebo už v Bradavicích doopravdy není bezpečno? Teoriím se spiknutím profesorstva (viz. např. Evelyn Silvie Dellay – Ďábelské spiknutí za zdmi školy) nyní nahrává do karet i další z podivných událostí, která se v noci na dnešek stala na pozemcích Bradavické školy.
Jistá mladá zmijozelská studentka, která si nepřeje být jmenována (nebo možná přeje, ale zapoměla jsem se jí na to zeptat), se večer, jako již tradičně, vydala na svoji oblíbenou náměsíčnou procházku po hradě. Zdárně, aniž by byla někým načapána, došla až do Velké síně. (Což svědčí o tom, jak malý o nás mají profesoři zájem, když ani nehlídkují na chodbách, aby se nám něco nestalo.) V Síni pak něco málo posvačila, dala si pod noční čepici dvě limetky a chystala se pokojně vydat zpátky do postele. Jaké ale bylo její překvapení, když jí limetky zpod čepice vyklouzly, lépe řečeno vyskočily a daly se na úprk Velkou síni. Přirozeně, ve strachu, že oživlé limetky pokoušou její nebohé spící spolužáky, jala se tato zmijozelská dívčina s odvahou, za kterou by se nemusel stydět jediný nebelvírský, limetky chytit.
To samozřejmě nebylo vůbec jednoduché. Zákeřné a krvelačné limetky utekly z Velké síně přes Vstupní síň rovnou na pohyblivé skochodiště, což samozřejmě pro malou křehkou studenku, ano, právě takovým děvčetem ona byla, představovalo smrtelné nebezpečí. Toho se však studentka nezalekla. Bylo jí jasné, že nechá-li šílené limetky uprchnout, bude mít na svědomí nejeden lidský život. A limetkám to bylo jasné taky. Věděly, že studenka se jen tak nezastaví, a proto běžely dál, přes zrádný propadající se schod, kolem mizejícího zábradlí, až ke kýblu s vodou! To on mohl zapříčinit konečnou zkázu, když do něj studentka stoupla, zavrávorala…
ale naštěstí nesletěla ze schodů, nýbrž spadla na druhou stranu.
Nicméně limetkám se podařilo uprchnout. Doteď se pohybují někde po hradě. A tiše vyčkávají na svoji příležitost.
Já se však ptám, jak je možné, že limetky zničeho nic ožily? Kdo mohl dovolit, aby se studenti školy čar a kouzel ocitli v takovém nebezpečí? A kde byli tou dobou profesoři? Opravdu na nás někdo chystá spiknutí?
Apeluji na vás, sudenti, mějte se napozoru, noste hůlky neustále u sebe, jezte švestky, ty, jak říká má velice moudrá tetička Prpetua, prý lidem dodávají odvahy a odhodlání. A samozřejmě…
pište úkoly.
Ale to už tu jedou bylo.
Bonnie Smith
14 září, 2011 at 20:20
Jůůů ono se o mě píše v novinách 😀 to jsou věci! Jen si nevzpomínám, co se dělo onu noc, ale mám stále dojem, že se mi to jenom zdálo 😀
22 října, 2011 at 11:52
já se hrozně bojím těch limetek, cokdyž zaůtočí na mě!!