Dnes se podíváme, na to, co nového se děje a asi bude i dále dít na našem hradě. Máme tu výpověď očitého svědka Dextera Kelleyeho, který nám vypoví o události, která se nedávno udála. Rajčata prý chtějí ovládnout hrad a tak bychom se měli řádně připravit na jejich invazi a co nejvíc omezit dovoz rajčat.
Yuuki: Tak mi teda pověz, co se vlastně stalo a jak vše začalo?
Dexter: Začalo to vlastně tím, že jsem se šel do velké síně naobědvat a v tom jsme se nějak zapovídali s kamarádkou Diankou. Nevím teda, jestli by se tomu dalo říkat „Zapovídali“ protože šlo spíš o hádku s jedním machýrkem u mrzimorského stolu. To je ale vedlejší, protože jak Dianka utekla na další hodinu, já se pustil do oběda a náhle moji pozornost přitáhla Monča s jakousi její kamarádkou. Všiml jsem si jak se mračily, když všude viděly jen a jen rajčata. To bylo zajímavý, protože, když jsem tak jedl, zaslechl jsem spoustu hlášek o rajské vzpouře a tak, a holky následně rajčata odsoudily k smrti.
Yuuki: Hmm takže rajčata chystají nějakou vzpouru jó? To ale asi není tak podstatné, ne? Rovnou k věci… Co bylo teda dál?
Dexter: A tak jsem dál pobaveně sledoval, jak holky tady… nenechaly jediné rajčátko a zachránily alespoň tento stůl před krutou hrozbou. To už mě Monča oslovila, jestli bych s nimi nešel do klubovny. Já, protože jsem ještě nikdy u žádné popravy nebyl, tak jsem tomu v žádném případě nemohl odolat a v klubovně při vykonání přání nejvyššího ctihodného soudu nesměl chybět. Poprava to byla krutá. Dokonce i obě popravčí musely odvrátit pohled, když všechna ta rajčata pohltil oheň v krbu.
Yuuki: Tak tedy pokoj rajčatům. A chrlič toho byl taky svědkem nebo o nemáš tušení?
D: V tom jsem se polekal, ačkoliv nikdo nikoho neviděl přicházet, v klubovně se najednou ozval ten nový profesor… Ten vetřelec… Nejprve ukázal na sochu chrliče a zeptal se, jestli někdy žil. To jsem se plácl do čela, pomyslel si, jaký je nový profesor hlupák, že se může ptát na takové otázky… Copak ta socha mohla být někdy živá?
Yuuki: Chrlič bývá občas živý… Tedy alespoň ten v klubovně… Podivné chování… musím říct
Dexter: Byl živý, byl. Počky, k tomu se hned dostanu. Pak profesor vetřelec navrhl, že chrliče oživí. To už jsem na něj vyvalil bulvy a zeptal se, jestli se zbláznil, nebo to myslí vážně… zastavit ho bylo nemožný, protože už nějak podivně zašermoval svojí hůlkou a zamumlal nějakou nesrozumitelnou formuli. Už jsem se musel schovat za Mončou a hledat prak, abychom se před chrličem ubránili. Profesor se nás sice snažil uklidnit, že se nám nemůže nic stát.
Yuuki: A smím se zeptat, který profesor za tím je? Hmm ta formule by se ale hodila zapamatovat, víš? Alespoň bychom věděli, kterým kouzlem oživil chrliče a ták… Počkej.. Nebyl to náhodou pansor Blackwood?
Dexter: Ale přece nemůžeme věřit nějakému cizákovi. Proto jsem se neustále schovával za Mončou a strachy už hledal munici do praku. Ještě teď mi při té vzpomínce běhá mráz po zádech… To najednou chrlič promluvil… tedy nejprve žaloval na holky, jak popravily rajčata a profesora oslovil… to jako vážně… Vetřelče. Profesor Blackwood to určitě nebyl. Toho bych poznal hned a asi bych před ním rovnou utekl. Ale abych to dopověděl… To už jsem měl ve všem jasno. Ten nový profesor je vetřelec. Nemusím vykládat o tom, jak mi potom zabavil prak a napařil trest, ale chtěl bych tě poprosit Yuuki. Jestli o této příhodě napíšeš článek, tak varuj před tím vetřelcem ostatní studenty. Musí se o tom dozvědět i říďa, jinak v Bradavicích nebude bezpečno.
Yuuki: Takže nový profesor, jó? Tak tu máme další záhadu… Kdo byl ten profesor, který si jen tak přišel do klubovny a oživil chrliče, když to nemoh být ctěný pan profesor Blackwood?
Dexter: On tu učí teprve měsíc. Jmenuje se Moris a nevím jak dál. Jeho jméno už jenom tak nezjistím, je to vetřelec.
Sami to vidíte a tak si dávejte velký pozor a případné pochoutky z rajčat co nejdřív zneškodněte, než bude pozdě! Loučí se s vámi Yuuki Lawliet.
Tagy: strach, strašidelnost, studenti, zoufalství