Snad každý si už musel všimnout zoufalých studentů, kteří dostali špatnou známku, byli pokáráni, nebo dokonce dostali trest. Nejednou jsem zaslechla slovo „dokonalost“. Každý chce být dokonalý, ale málokdo ví, jak na to. Za pomoci názorů několika profesorů a profesorek jsem se pokusila takového dokonalého studenta upéct.
Ano. Čtete dobře. Představme si, že pečeme dokonalý dort. První dojem dělá mnoho, a proto začneme u polevy. Jak takový dort nazdobit, aby se líbil? Jak takového studenta obléknout, aby se líbil? V předepsaném čase vždy musí nosit školní uniformu. Mělo by být vidět, že onu uniformu má rád a váží si toho, že jí může nosit. V čase volném máme nosit to, v čem se cítíme dobře, vypadá to „slušně“ a vyzařuje to něco z naší osobnosti. Stejně jako čokoládový dort je hnědý a čokoládově voní, má veselý student nosit veselé barvy a odvážný si může vzít třeba něco výstředního, co nikdo jiný nenosí. Stejně jako na vzhledu dortu, záleží i na talířku, na kterém tento dort podáváme. Prostředí, ve kterém se vyskytujeme, bychom měli udržovat čisté a pěkné.
Co se jednotlivých přísad týká, nejhlavnější je prý zájem o studovaný obor. Každého gurmána totiž potěší, když dort přesně odpovídá jeho potřebám a stejně tak profesora potěší, když se student zajímá o to, co profesor vyučuje. A tato zvídavost nesmí být nucená, nýbrž upřímná a opravdová. No a další přísady, bez nichž by těsto nedrželo pohromadě? Smysl pro humor, nápaditost, odvaha, chtíč po poznání, připravenost, přátelskost, zodpovědnost, slušnost a zdvořilost. Zamícháme, upečeme a
máme to.
Dort bez krému by snad ani nebyl dort. Musíme si uvědomit, že gurmán, ani profesor nikdy nespí a pozorují trvanlivost. Některé krémy se totiž rychle zkazí a celý výtvor je potom na nic? Takový trvanlivý student se nikdy nesmí flákat. Čím více hotových úkolů a volnočasových aktivit, tím lépe. Ať už je to famfrpál, kreslení, roztleskávání, hraní na hudební nástroj, nebo pletení náramků z bavlnek.
A nač ještě musíme dávat pozor je, aby dort sloužil k tomu, k čemu má. K potěšení oka i chuťových pohárků, ne k potrápení žáhy a žaludečním potížím. To znamená všeho využívat ku prospěchu sobě i druhým, být nápomocný a vzorný.
Na závěr nutno dodat, že ani ten nejúžasnější zákusek nezachutná všem. Někomu by vyhovovalo, kdyby studentky chodily „méně oblékané“, někomu zase, aby studenti byly zticha a projevovaly se jen odevzdanými úkoly. Dokonalost si zkrátka každý představuje jinak.
Lena Madeira, Zmijozel
Tagy: profesoři, studenti, úvaha
3 ledna, 2012 at 20:37
Hezký nápad. 🙂 jenom škoda, že výsledek v realitě by asi vypadal spíš jako z pohádky Jak pejsek s kočičkou pekli dort ^^
4 ledna, 2012 at 19:11
Mně to nedá … šlo by opravit těch pár překlepů? 🙂
10 ledna, 2012 at 23:36
Asi začnu shánět čokoládový parfém… 😀