Začal sa nový školský rok a všetci sme sa vrátili do školských lavíc. V našej fakulte sa však udiala zmena na prefektskom poste. Viacerí túto novú prefektku poznajú z tréningov roztlieskávačiek, ktoré do konca roka viedla. Pre nováčikov je táto osoba ale pomerne neznáma. Aká teda je naša nová prefektka Teila Helly Clarisová? Túto otázku som sa rozhodla zodpovedať a preto som jej položila niekoľko zvedavých otázok.
RM: Kde si vyrástla a aké bolo tvoje detstvo?
THC: No, to je dobrá otázka. Já pocházím z kouzelnické rodiny, kde táta pracuje u Munga a mamka jako návrhářka v obchodu na Příčné. Jinak tedy celý život se rodiče snažili, abych si i k mudlům získala určitý citový vztah, což se povedlo protože jsem chodila do mudlovské školy a mám odtamtud spoustu kamarádek, se kterými se vždy ráda potkám o prázdninách v Londýně. Ovšem bylo těžké si občas před holkami zachovat tajemství naší rodiny, když chtěli přijít na návštěvu nebo jsem měla narozeniny, protože naše rodina disponuje kouzelnickým skřítkem, který vaří, pere, uklízí..jako je to ostatně v každé kouzelnické domácnosti a dalšími vymoženostmi.
RM: Ako si spomínaš na svoje prvé dva roky v Bradavicích?
THC: No tak ze všeho nejdříve jsem si u rozřazování naším skvělým kloboukem přála, abych nebyla zařazena do Zmijozelu. Už od mala se totiž bojím živých hadů a tak jsem měla velký strach toho, že třeba budeme mít ve spolce terárko s kolejním zvířetem, což toho se bojím asi i teď. Prvních pár večerů jsem v ložnici vůbec nemohla s tímto strachem usnout, až po pár dnech jsem se seznámila se svojí doposavad nejlepší kamarádkou- Lenou Madeirou, která mě naučila spoustu věcí pro dobré usínání na neznámém místě a podobné kousky. Ovšem za ty dva roky jsem poznala, že u háďat je vážně skvělá parta a teď už bych za nic na světě neměnila. Ovšem asi horší bylo si zvyknout na ty davy lidí všude kolem, protože tady nemá člověk ani chvilku soukromí..
RM: Aké sú tvoje záľuby?
THC: Tak protože jsem ještě minulý rok byla kapitánkou roztleskávaček, které jsem dělala už ve školce, tak k mým zálibám neodmyslitelně patří tanec. Dále pak čtení knih po večerech a možná nějaké to organizování školních akcí.
RM: Čo špeciálne by si o sebe mohla prezradiť?
THC: Tak možná to s těmi hady, jak už jsem zmiňovala výše, což doufám že to, jakmile se to dozví, nepoužije proti mě.
RM: Čím si si podľa teba zaslúžila svoj prefektský odznak?
THC: Tak to je také těžká otázka. Osobně si myslím, že by si ho zasloužilo víc mnoha lidí z koleje, než právě já ale odznak beru jako čest a možná i příležitost ovlivnit dění na hradě. Jinak tedy k tomu asi přispělo to, že už jsem v koleji tak známá bývalým vedením tleskaček a určitě pilné studium.
RM: Máš väčší pocit zodpovednosti odkedy si prefektka?
THC: Tak určitě. Člověk si říká, že i s odznakem může tropit všelijaké vylomeniny ale není to pravda. Přeci jen máme určité povinnosti a také bychom měli vypadat, jako názorný příklad pilného studia a autority.
RM: Čo by si odporučila ostatným študentom, ak chcú získať odznak prefekta?
THC: Samozřejmě nedlabat na studium, protože to tvoří skoro celou naší úspěšnost v budoucnu. Dále pak aktivně se zapojit do kolejních či školních činností a neschovávat se před svými povinnostmi v koutku jako šedá myš, která má za svůj úkol jen udělat ze sebe neviditelnou a hlavně nedělat ze sebe výtržníka jen kvůli kamarádům, prostě zůstat sami sebou.
RM: Tak to je asi všechno. Je ještě něco, co bys studentům ještě chtěla vzkázat?
THC: Tak já tedy přeju mnoho nových úspěchů v novém školním roce, hlavně tedy ustrašeným prváčkům a také, že nekoušeme takže je možno se na nás kdykoliv obrátit s jakoukoliv prosbou(předem uskutečnitelnou) a my rádi pomůžeme. Starším snad jen to, že se snad někdy potkáme prefektském/primusovském křesle na poradě.
Po týchto slovách sme sa s Teilou rozlúčili. Čo o nej dodať na záver? Nebojte sa jej a v prípade problémov ju skontaktuje. Je milá, zhovorčivá a ochotná pomôcť vždy, keď je to v jej silách. Verím, že z jej ochoty pomáhať fakulte a jej študentom si vezmete príklad a čo najviac z nás pôjde v jej šľapajách.
Ronnie McGrathová
Tagy: prefektka, rozhovor, Zmijozel
13 března, 2012 at 21:53
Teilo, „Tak určitě“ 😀 Už mi připomínáš hokejisty. Jak říkám.. tohle slýchám s železnou pravidelností dvanáct hodin denně. Ach. 😛
14 března, 2012 at 14:51
Odkaď myslíš, že to mám kolego? 😀 Ale stejně nejvíc se mi líbí, jak jsou všechny otázky ve slovenštině a ta poslední, které jsem autorkou já v češtině 😀
16 března, 2012 at 18:37
No toto, chvilku perfekta a už se o ní píše v novinách. Ty jsi slavná Teddylebrita! 😀 :3 ^^