Bradavičník

Za tu dobu, co jsem v Bradavicích (a to už nějaký ten pátek je), jsem si zvykla na spoustu podivných věcí, které se tu víc než běžně dějí.

Vrtošivé schodiště mě už nedokáže vyvést z míry ani tehdy, když místo v knihovně skončím před dveřmi dívčích koupelen ve 3. patře. Ani nebudu překvapená, když o půl sedmé ráno přijdu na snídani a přivítá mě obrovské množství klepajícího se růžového želé. To, že sem tam během oběda začnou špagety škrtit vášnivého studentíka pokoušejícího Rowenu, beru už jako součást obědového rituálu. A nemůžu nezmínit náš milovaný Moudrý klobouk. Pokládala bych za špatné znamení, kdyby se během zařazování neprojevila jeho „dlouhověkost“. Přesto musím obdivovat, že přes všechny problémy spojené se stářím, moc dobře ví, komu je souzená která kolej.

Když to shrnu, byla jsem přesvědčená, že mě nemůže už nic překvapit. Aspoň donedávna… Stala se mi totiž velice zvláštní věc.

Šla jsem se po večeři provětrat k jezeru a společnost mi dělala kamarádka ze stejné koleje byť o pár let mladší. Okolí jsme moc nevnímaly, byly jsme zcela zabrané do diskuze o užitku večerních procházek, takže hovor mrzimorské primusky s mrzimorským prvákem nás ani náhodou nezajímal. Vlastně jsme primusku vzaly letmo na vědomí až v okamžiku, když nás míjela míříce do hradu.

Jistě mnohé, především háďata, napadne, proč bych se měla jakkoliv zajímat o studenty z jiných kolejí? Obecně se nepletu do věcí, do kterých mi nic není. Ale s tímto prvákem (jeho jméno dodnes neznám, ale ani bych jej z důvodu ochrany soukromí nezveřejnila) jsem měla tu čest se potkat již v kavárně MA v Londýně.

Teddyžel, setkání to nebylo zrovna přátelské. Neškodné popichování budoucí prvák a jeho bratr, zřejmě také student Bradavické školy čar a kouzel, nevzali zrovna s humorem. Dočkala jsem se mnohých urážek, stala se terčem nepříjemného osočování. Pokusy o vysvětlení a omluvu však nepadly na úrodnou půdu. A v ten večer tomu bylo obdobně, ačkoliv mrzimorský prvák tentokrát postrádal společnost svého bratra.

Během chvíle jsem si připadala jako dvojník samotného Williama C. Caira. To samo o sobě až takový problém není (jsem velice trpělivý a klidný typ), kdyby se do věci nevložila moje mladší kamarádka.

Naše nadějná druhačka, budoucnost zelené koleje, je tak trochu horká hlava. Aniž bych stihla pořádně zareagovat, ocitla jsem se mezi dvěma rozzuřenými začínajícími kouzelníky, kteří toužili vyříkat si své názory hezky ručně, aniž by k tomu potřebovali své hůlky. Začínala jsem být opravdu zoufalá. Zkoušeli jste někdy udržet v klidu rozzuřeného raracha, natož pak dva? Přesně tak jsem si připadala, když jsem se snažila své společnici zabránit, aby se na nebohého mrzimorského vrhla.

Jenže pak se stalo něco, co nikdo z nás nečekal. Ti dva už byli přímo nepříčetní. Situace byla vyhrocená na nejvyšší možnou míru. Aspoň tedy do okamžiku, kdy kousek od nás zničehonic vzplanul keř Zlatice převislé. Během vteřiny bylo po hádce a krátké ticho vystřídal jekot zmijozelské druhačky. Instinktivně jsem začala štrachat hůlku z kapsy pod famfrpálovými chrániči (nedělejte stejnou chybu, najděte si vhodnější místo, kde ji uschovat), zároveň jsem hledala případného viníka. Krom nás tří a jedné havraspárské studentky s houslemi tam nebyl vůbec nikdo. Ani noha. Naštěstí se pravidelné procvičování formulí vyplatilo. Když už jsem konečně vyprostila hůlku ze všech záhybů svého šatstva, podařilo se mi během chvilky začít požár hasit.

Hádka byla zapomenuta. Ale objevil se další problém. Mladší zmijozelská se nelítostně vrhla na viditelně otřeseného mrzimorského prváka a začala jej obviňovat za vzniklý požár. Zda to byla pravda a on byl strůjcem vzplanutí, jsem již nezjistila. Přiletivší sova přenechala chlapci vzkaz, po jehož přečtení vzal nohy na ramena a během pár chvil zmizel někde na cestě k hradu.

Kde je pravda? Co bylo skutečnou příčinou požáru? Mohl za tím snad opravdu být student prvního ročníku? Byl by toho vůbec schopen? A pokud ano, jak se mu to podařilo? Nebo šlo jen o další podivnost spojenou s magií proplouvající skrz celé bradavické pozemky?

Charly Coureyová

Tagy: drby, Mrzimor, studenti, tajemství, Zmijozel

Jeden komentář