Bradavičník

(Předem vás upozorňuji, že tento případ rozhodně není pro slabé povahy. Vyskytuje se zde mnoho strach nahánějících teorií a je možné, že po přečtení jen tak neusnete.)

Není tomu tak dávno, co jsem otevřela šuplík s tím, že si na sebe vezmu své oblíbené ponožky – takové hrozně svítivě žluté a kotníkové. (Což mi připomíná, že kdybyste je někde zahlédli, hned mi je přineste!). Jenže ouha. Nebyly tam. Zprvu jsem to sváděla na mou nepořádnou spolubydlící Zoey, ale pak jsem se do tohoto případu pořádně obula (a to i bez ponožek, prosím pěkně) a zjistila věci velmi zajímavé… Číst dál…

Říkáte si, že jsou všechny úkoly nudné a že jsou všichni profesoři suchaři? Chyba lávky! Kupříkladu paní profesorka Chapmanová rozhodně patří mezi profesory, kteří svým zadáním úkolu nikdy nezklamou. Tedy, alespoň mně se zadání úkolů z Kouzelných formulí vždy líbí. (Samozřejmě bych mohla ve výčtu originálních profesorů pokračovat, ale to není mým záměrem.) Nu, a právě díky jednomu takovému úkolu jsem nedávno zažila vážně zábavné odpoledne, které bylo navíc skvělou zkušeností. A jelikož to vážně stálo za to, tak jsem se, na popud profesorky Chapmanové, rozhodla, že se o tento zážitek podělím i s vámi, čtenáři. Číst dál…

Jednoho odpoledne, zrovna v sobotu jsem vypracovávala pitomý úkoly. Nějak mě to nebavilo a tak mě napadlo, udělat takový menší kvízeček. Vybrala jsem nejlehčí otázky, na který jde odpovědět a vydala jsem do sovince, odeslat je pěti lidem. A konečně když se mi od nich vrátili sovy i s odpověďmi, napadlo mě dát to sem, do Bradavičníku, aby jste věděli názory několika spolužáků, či jiných studentů.

Číst dál…