Bradavičník

Také se Vám zdá, že vidíte dvojitě? Ono se Vám to totiž nezdá…teda alespoň většině z Vás. Někteří jedinci mohou nabýt jiného dojmu, avšak těm už není pomoci. Já však doufám, že tato škola je plná mladých, nadějných a talentovaných, kteří jistě tuto slovní hříčku rozluštili se zdárným koncem. Ale co dál?
I ti největší blbci (vím, že se to příliš nehodí, ale oslovení méně inteligentní lidé je příliš strojené a učené) si nejspíš všimli toho, že je před námi, ač se to některým nelíbí, Nový rok, jehož název je znovu originální a jedinečný: léta páně dvoutisící osmdesátý druhý.
Opravdu. Už jsme přežili Mayský konec světa, srážku s planetou i, před pár lety minulý, konec světa předpovídaný podle člověka, kterému spadlo na hlavu jablko. Ale my se dál držíme jako pijavice své kořisti…me gusta.
Inu, rozhodla jsem se, že na počest sedmdesátého výročí naší nesmrtelnosti a oddané víře v nadpozemské síly, které nás zachrání před apokalypsou, oslovím většinu této školy s nějakým novoročním přáníčkem, které se sice bude vymykat klasice, ale bude od srdce. A tak vzniklo přibližně toto: (neptejte se mě, jak jsem k tomu přišla, je ne sais pas…)

„ Vvššee nneejj ddoo nnoovvééhhoo rrookkuu. Aa nneeppiijj, uužž vviiddííšš ddvvaakkrráátt….. PF 2082 Anne 😀 “

Už si vzpomínáte? Že ne? Tak to tu máme jenom tři možnosti, proč je tomu tak:
a) Máte problém s pozorností. Taková létající sova je totiž hrozně nenápadná.
b) Pokud se přemůžete ke vpuštění toho nebohého tvora dovnitř, dopis nečtete a naprosto ho ignorujete.
c) Ach, možná je to také tím, že Vám žádný dopis nepřišel…nezlobte se, za to může britská vláda a příliš velká porodnost před dvaceti lety.
Ale proč jsem vás tedy všechny otravovala svou sokolo-sovou? Inu, já jsem člověk zvídavý a přátel chtivý a tohle byla pro mne výzva. Co se bude dít, když napíšeš ztřeštěnou sovu ředitelce, profesorům, prefektům, občanům i samotným studentům? Kolik schytám trestů, podmíněných vyloučení nebo doporučení ke Sv. Mungovi? Upřímně ani jeden…
Tak tedy od začátku. Každý trávil vánoční prázdniny jinak: šprti skrz naskrz prolezlí bodofílií a touhou po skvělých známkách podlézali profesorům; familiárně založení odcestovali domů a pak je tu také skupinka lidí, kteří strávili prázdniny válením na pláži. Nebudu se chlubit, ale do té poslední kategorie patřím i já. Ona schizofrenie podnícená deštěm a sněhem není v zimě nic moc, zvláště pak v zimě anglické…
Právě v době vánočních prázdnin mě napadla ona spásná myšlenka, která mi snad zajistí místo ve školních dějinách. Když už nám teda škola nepošle chvalozpěvy jménem naší ředitelky,
jala jsem se brku, pergamenu a přivedla jsem věc na správnou cestu.
Jen řekněte, kdo kdy v dějinách této úžasné instituce obeslal na nový rok celou školu a ještě za jeden den? Nikdo…samozřejmě, jak se dalo čekat, když jsme v konzervativní Anglii.
Přestože se vám může zdát tento čin poněkud ztřeštěný, věřte, že pro mě to bylo ještě horší. Avšak konec s výmluvami a litováním. Podle chytrého článku v nejmenované knize je nanejvýš důležité uvádět pouze pravdivé informace a nevnášet do článků osobní pocity. Tak tedy, jak to bylo dál.
Po důkladném promyšlení jsem dospěla k názoru, že nejlepším řešením bude zjištění přibližného počtu studentů a jiných osob a následné navštívení oblíbeného krámku ve čtvrtém patře (nedivte se potom, že jsem musela podat inzerát na finanční pomoc, když jsem všechno vypotřebovala na pergameny). Člověk takovým způsobem zjistí opravdu hodně věcí, například, že nás je na škole skoro sedm set (pouze ti, kteří se nepropadli v zapadlosti dějin)…všechna čest skřítkům, kteří pro nás musejí vyvařovat…nebo i taková „maličkost“ jako je fakt, že Zmijozel (opravdu, nenadržuju svojí koleji) je nejpočetnější kolejí. Jezevcofilové, Kakaofilové a jiná havěť se může jít zahrabat…obrazně řečeno, samozřejmě.
Logicky jsem začala od abecedy, čili písmenem „a“. Dalo by se říci, že toto písmeno, společně s některými ostatními, tvoří většinu jmen, respektive tvoří jejich začátek. I tak se jména velmi často opakují, což není zrovna nejpřehlednější, zvláště uvážíme-li kolik osob nosí jméno Anne nebo jeho patvar. Tímto se omlouvám všem, kteří mají jméno začínající na písmeno druhé poloviny abecedy…byla jsem již natolik vyřízená, že jsem některé přeskakovala…Excuse moi.
Ale konec zbytečného obkecávání, tady jsou odpovědi. Upřímně jsem zklamaná lidmi, kteří tady studují a ještě více mě mrzí neochota profesorů. Z celkem 35 se mi ozvala pouze jediná profesorka, která mi však doporučila pobyt na ošetřovně doplněný vyšetřením psychického stavu.
Občané již zřejmě pochopili krutý úděl nás studentů (podle mého názoru je to tím, že jimi sami byli, kdežto profesoři tvrdí to samé, ale znáte to, věřte profesorům) a byli ochotnější se se mnou bavit.
A pak tu máme takové, kteří jsou na stejné lodi jako má maličkost a tudíž by neměli problém s novoročními vtípky, jenže:

Celkový počet odeslaných přání: patnáct set devadesát devět neboli 1599

Celkový počet odpovědí: 74

Z toho: a) studentů: 70
b) profesorů: 1
c) občanů a cizinců: 3

Celkový čas strávený psaním: 7 hodin 35 minut 0-60 sekund

Ostuda co? Doufám, že Vám začne pracovat svědomí, když už máme ten Nový rok přibližně sedm měsíců. Avšak obrázek si o tom udělejte podle svého nejlepšího mínění. Já jsem si však dovolila některé Vaše odpovědi zveřejnit, protože opravdu stojí za to. Neberte si to osobně.

„Niekto sa nám pekne strieskal.“ Charlotte Chloé

„Eee, děkuji? Nápodobně, neznámá… ech, vílo!“ James Hroozley

„Uhm, mám pocit, že ty jsi ta, která by už neměla pít.“ Blaine Dreaker

„Dobřé, díky za přání a dobrou radu“ Lena Madeira

„Děkuju. Ale mě je 11, těžko můžu pít.“ Larissa Flexis

„Taky byste neměla pít, slečno. Já sice uvidím dvakrát, ale Vám to výrazně ovlivňuje mozek a může dojít k degeneraci, která už .. ehm .. asi začala.“ Jennifer Ryan de Nicolsburg

„Vidím úplně normálně, ale vůbec si nepamatuji, že bych Tě snad někdy viděl, takže toho pití bylo asi opravdu moc …
Tobě též krásný nový rok plný štěstí, zdraví, lásky, prostě všeho co je třeba.“ Lucas Magnesium

„Už to nehul.“ Jack Carter

„Díky, tobě taky přeji, a já nepiju, ale ty neumíš psát“ Rachel J. Wilkinsonová

„Ahoj Anne, musím ti říct, že opít se umím, ale sovy posílám správně. Každopádně pokud v tom má prsty James, tak ten bude o víkendu drhnout záchody .
A jináák ti přeju taky všechno skvělý do novýho roku a bacha na škrkny! A Jamese!“ Remus Hroozley

„Novej rok?“ Micheal White

Některé reakce byly zvláštní, avšak většina se držela striktního poděkování a naprosto potřebného ujištění, že se vůbec neznáme. Britové neboli Angláni, jak jim ráda říkám, jsou velmi úzkoprsí a uzavření, čímž však přicházejí o spousty vzrušujících zážitků a jim podobným věcem.
Už vidím ty komentáře: „Šílená Francouzka obeslala většinu školy s podivným přáním, které jasně vyjadřovalo psychický stav tohoto národa!“
Ale věřte, že člověk dostane mnohem lepší nadhled nad věcí a uvědomí si, jak jsme rozmanití a přitom stejní.
Já jsem takto našla, pokud mne paměť neklame, dva nebo tři lidi, jejichž jméno se sice neshodovalo zcela s tím mým, protože mělo odlišnou koncovku, nýbrž významově se shodovalo!
Třeba jsem tímto způsobem našla svoji prapraprasestřenici/bratrance z pátého kolena mého otce.
(ne, že by měl papa pět noh, nýbrž jsem z hovorové angličtiny vypozorovala tento neobvyklý vztah)

A s touto bombou se s Vámi loučíme. Děkujeme, že jste nám věnovali pozornost a pevně doufáme, že se setkáme při dalším úžasném článku!

PS: Pokud by někoho zajímalo, proč připomínám oslavy Nového roku až v červnu, mám jednoduchou odpověď – jsem hrozně líná. Se stížnostmi se obracejte na kolejní ředitelku.

PPS: Kdyby měl někdo léky na lenost, okamžitě je koupím! Doufám, že vám tři srpce budou stačit…

Áňa Maruš Lefèvrová

Veškerá informace jsou pravdivé. Do angličtiny přeloženo za pomoci Slovníku spisovné angličtiny od pamprésora Sira Thomase Stanleyho. Neříkejte mu, že jsem mu ho čmajzla. Ještě o tom neví…

Tagy: Nový rok, přání

4x Komentováno