Svět kouzelníků a mudlů se opět dočkal 31.října a tedy i slavného „Předvečer všech svatých“ nebo také svátek zvaný Halloween. Naše milovaná školská rada si samozřejmě nenechala tuto příležitost ujít a připravila zajímavý program. A co vlastně? To vám nyní povíme.
Kdo by čekal, že se Bradavice opět dočkají oslav Halloweenu? No doufám, že většina ano. Já v to tedy doufala. Stejně jako loni předvečeru všech svatých předcházejí takzvané Hallowdílny, či jak jinak jste si schopni to pojmenovat. Jde o přípravu na Halloween, jak si někteří mohou domyslet. Počínaje pečením a konče dlabáním dýní. Nezúčastnila jsem se všeho, ale jen tří, pečení, skládání origami a nakonec i dlabání dýní.
Jak už jsem říkala, příprava byla započata pečením. Měli jsme na výběr z několika možností, například prstů či perníčků. Myslím, že to tam organizátoři měli dobré a vždy byli po ruce, když je někdo potřeboval. I já jsem přispěla s pár perníčky, které jak doufám, přežili ve zdraví ono děsivé pečení. No každý asi ví, jak se takové perníčky vytvářejí no ne? Viděli jste někoho, jak je vyrábí, či se také účastnili pečení. Přišlo mi, že perníčky by mohly dopadnout nejlépe, jelikož jen rozválíme předem připravené těsto a vykrájíme z něj různé postavičky či třeba dýni nebo koště. Potom to dáte na plech. Nic těžkého. Našli se i tací, kteří přišli péct, ale také uždibovat těsto. No co, každý máme svůj styl pečení no ne?
Další den od pěti hodin mělo být skládání origami. Stejně jako loni jsme tam mohli nalézt ducha, žábu, jednorožce, netopýra, dýni či dokonce samotného Draculu. Já si na něj tedy netroufla, ale bylo milé, že nám je organizátoři mohli posléze oživit díky kouzlu Fors, které většina v místnosti ještě neumí včetně mě. No rozhodla jsem se tedy pro skládání ducha. Není to nic jednoduchého, řeknu vám. Všechny ty přehyby a tak. Nemůžete ani použít nůžky, abyste si ulehčili práci. Ale světe div se, i já jsem nakonec toho ducha složila. Samozřejmě jsem si ho i od našeho prefekta nechala oživit. A to se najednou zdál živý. Rozlétl si to kolem mě po místnosti, že jsem ho musela chytat. Cestou jsem zahlédla další poletující a povedeně složené origami. Třeba takových draků tam pár létalo. I lva, neboli symbol naší koleje, což mne potěšilo.
A nakonec jsem se sešla se svým bratrem v klubovně, kde se stejně jako loni dlabaly dýně. Neumím si představit Halloween bez vydlabané dýně s praštěnou či strašidelnou grimasou. Vzali jsme si tedy kbelík, nožík, lžíce a samosebou i tu dýni. Jinak by nám to bylo asi na nic. Opatrně jsme odřízli vršek a začali dlabat. Dužiny z ní bylo požehnaně, že by nám vystačil na celý koláč. Nemohla jsem ani zapomenout na typické trojúhelníkové oči a děsivá ústa. Očkem jsem sledovala ostatní prváčky, jak se s chutí zapojují do dlabání. Všem se moc povedli, a když je dokončili, většina byla radostí bez sebe. No aby ne. Nechápu toho, kdo tomuto svátku neholduje. Na hradě snad nikdo.
Co se ale dělo pár dní na to? Asi většinu napadne, že se tyto činnosti nějak zužitkovaly. Nevyhodíme to přeci hned do koše no ne? Kde bychom to byli? No i když pár jedinců (nejmenovaných) by se jistě našlo. No a ti, kteří si to po dobu mého mírného odbočení domysleli, jistě zjistili, že se jedná o Halloweenskou hostinu. No někdo tomu říká ples, ale zůstaneme u označení hostiny. Přeci jen tam jídlo bylo no ne? Někteří tuto dobu využili přesně k onomu vydatnému jídlu, někdo si zatancoval a někdo přišel ukázat svou masku. No to zřejmě všichni. Někteří se zdáli přímo k nepoznání. Taková dýňová polévka se často nevidí, která mimochodem vyhrála i první místo v kostýmové soutěži.
No…myslím, že tenhle svátek rozptýlil většinu hradu. Koho ne, toho upřímně lituji. Je to jedno z mála roztptýlení, jakého se tu dočkáte. No za pár týdnů náš čekají Vánoce, Nový rok, Valentýn, Velikonoce…No tak vidíte, tak hrozně na tom zatím nejste, takže nezoufejte, pokud jste tuto veselku nestihli kvůli úkolům, či že jste prostě tu knihu dočíst museli.