S blížícím se svátkem jménem Valentýn jsem si pro vás připravila takové menší zpestření dne v podobě básničky. Určitě každý na hradě přemýšlel o zakladateli jedné z kolejí. A nad kým jsem přemýšlela při tvorbě mého malého dílka já? Odpověď je jasná, nad Helgou z Mrzimoru! Zakladatelce koleje jménem Mrzimor, koleje v níž také jsem a kterou naprosto zbožňuji. A jak jsem k této básničce vůbec přišla? Inu, Vánoce byly rázem fuč a já neměla co na práci, pár dnů před Valentýnem jsem přemýšlela nad Helgou a jaký měla život a co k životu přece patří? Nějaké ty trampoty s láskou! A jak jsem tak přemýšlela, napadlo mě, jakou ji asi tak měla, podle mého názoru, Helga. Byly její city opětovány nebo ne?
Helga a její první láska
Moje první láska byl,
pořád se za mně bil.
Kdykoliv jsem ho spatřila,
vždycky jsem ho škádlila.
Jen krůček od nenávisti k lásce,
on dal pusu jedné plavovlásce.
Netušila jsem co dělat,
utéct nebo začít plakat.
Druhý den naštvaná jsem byla,
ani slovo jsem nepromluvila.
Do očí mi vhrkly slzy,
byl na mně převelice drzý.
Nechtěla jsem mluvit,
myslela jsem, že se mi chce omluvit.
Pravdu neznal,
určitě by se mi vysmál.
Změnila jsem se,
bylo mi z něho zle.
Jiná jsem pak byla,
krásná, chytrá, cílevědomá.
Po rocích, kdy pravou láskou jsem našla,
byla jsem nevýslovně šťastná.
Na lásku minulou jsem zapomněla,
po dlouhé době co jsem ho spatřila,
hrůzou jsem zkameněla.
Ovšem já jiného jsem měla
a proto jsem už k němu nic necítila.
Nová láska zaslepila mně,
v té černočerné tmě.
Opětovaná byla, mnou i jím,
všechna léta prožít, jsem chtěla s ním.
Ano, přiznávám se, je to docela krátké. S jakýmikoli dotazy nebo kritikou, se na mně obracejte sovou!
Katrina A. Stephart