Bradavičník

Asi nečekáte, že i někdo jako já, by se snad zajímal o jiné hvězdy, než ty, o kterých se dají vyšťourat zajímavé informace. Ani já to netušila. Leč náhoda, neštěstí, pár okamžiků nepozornosti tomu chtěli, že jsem se ocitla na zahajovacím večírku oslav výročí observatoře v Abingeru.

Měl to být jen další nudný prázdninový den. Jen další návštěva Příčné ulice. Jen další večer mezi londýnskou mládeží v mudlovském světě. Ale 8. srpna jen stačilo vejít v podvečer do Děravého kotle a celý můj večerní plán vzal za své. Hned za dveřmi všechny příchozí ohrožoval jakýsi muž středního, blíže neurčitého, věku v bleděmodrém hábitu s velkou černou výšivkou na zádech. Když mi strčil pod nos pergamen, ještě jsem netušila, že chytit jej, abych si ho mohla přečíst, se ukáže jako ta největší chyba. Zajímá vás proč? Odpověď je jednoduchá. Bylo to přenášedlo!

A kam jsem se dostala? Nikdy bych nevěřila, že přiznám, že i únos může skončit docela zajímavě. Protože ten podlý útok pergamenovým přenášečem opravdu působil dost jako únos. Ale skončila jsem ve slavnostně nazdobené síni s lesklými, snad krystalovými stěnami, které se blyštěly tisíci barvami a odlesky.

Když jsem se rozkoukala, na jakémsi pódiu stál muž v indigově modrém hábitu. Jeho vlasy byly stříbrně šedé a opíral se o hůl. Tento muž, jak se později sám představil ředitel observatoře, Patrick Goldwell, nás všechny vítal v Abingerské observatoři, a to jménem zaměstnanců observatoře, ale i jménem sponzorů. Neboť právě sponzoři přispěli k pořízení Shak-Le-Tonova teleskopu. Doteď se mi nepodařilo zjistit, co to vlastně je, ani kdo to ten Shack Le Ton byl. Ale s největší pravděpodobností to byl nějaký astronom, či fyzik. Každopádně, toto vyhlášení víc než rozradostnilo jednoho mužíčka mezi přítomnými. Tento drobnější pupkatý pán na sobě měl obdobný bleděmodrý hábit, jako můj únosce, který mě dostal na tenhle galavečer s famózním občerstvením a čokoládovými bonbony, ke kterým jsem se skoro nedostala. Onen pupkatý pán byl totiž Coran Bryce.

S panem Brycem jsem se potkala právě u stolečku s čokoládovým občerstvením, ke kterému mě navigovala de la Crue ze Zmijozelu, kterou znám spíš od vidění a skrz sestřenku, se kterou se moc nemusely. Rozhovor s panem Brycem byl menším utrpením. Nebo spíš větším utrpením. Coran Bryce totiž hrozně špatně mluví a když se mi představoval, znělo to spíš jako Covan Bvuajs. Pan Coran Bryce je zakladatelem Klubu amatérských hvězdářů a hledal mladou krev, která by mohla rozšířit jejich amatérské řady. Dokonce se mi z pana Bryce povedlo vytáhnout i totožnost onoho únosce ohrožujícího spořádané Londýňany přenášedly, pana Pierce. Až potkáte mladšího nadšence v bleděmodrém, s černýma vlasama, raději se mějte na pozoru!

A teď krátký rozhovor s panem Brycem.

Jak jste přišel na nápad založit Amatérské hvězdáře?

Ach slečno! Vždyť hvězdy jsou tak zajímavé a málokdo je ocení! Chtěl jsem to změnit!

Ne. Má manželka. Líbí se Vám? Chtěl jsem něco, co přitáhne pozornost. A viděla jste už program?

Děkuji. Vyřídím jí to, uručitě bude potěšena!
Ano. Zaslechl jsem, že bude pvvuednášet pan Hulk a dokonce i pan Zawilski. To byste si neměla nechat ujít! A pochopitelně Vás rád uvidím i u nás. Budeme půjčovat dalekohledy a podobně.

Naštěstí začal ohňostroj a pan Bryce si šel pro dalekohled. Záchrana totiž nebyla jinak nikde v dohledu a překládat si jeho mluvu bylo značně vyčerpávající. Já si sice další zážitky Abingeru nechala ujít, ale moji spolužáci, primus Hroozley a kapitán kolejního týmu Otto, se vypravili na event ‚Vytvořte si vlastní kruhy v obilí!‘

Prý se tam báječně pobavili, i když si museli poradit s tím, jak se beze stop dostat přes pár metrů obilí. Nějak to vyřešili, ale nechtěli mi ani jeden říct, jak. Každopádně přespávali u nás a dokonce se tu stavovala i sestřenka, která nám všem připravila snídani. A nejlepší bylo, když vyhlásila, že bude pracovat v Londýně.

Naše prázdniny se skončily, musíme sednout do lavic. Ale letošní oslavy Královské observatoře nekončí. Chodíte na Astronomii? Zkuste přemluvit své profesory, ať vás vezmou do Abingeru. Návštěva určitě bude stát za to. Výstavy, výpravy i další atrakce představené v srpnu budou i nadále otevřeny.

A co vaše léto? Bylo zajímavé, akční a plné záhad? Napište do redakce! Ty mladší jistě zajímá, jak tráví léto starší spolužáci a my starší si rádi zavzpomínáme nad zážitky těch mladších.

Tagy: dobrodružství, léto, rozhovor

Komentáře jsou uzavřeny.