src=“http://www.bradavicnik.over.cz/stamps/Ravenclaw.png“ alt=““ width=“99″ height=“56″ />
Jak někteří z vás možná ví, dnešní den se nese ve jménu sv. Munga. Ale proč si někoho takového připomínat? Kdo to vlastně byl? A co všechno za svůj život vykonal? Je to ten samý Mungo, co založil slavnou kouzelnickou nemocnici? Nebo se snad za tímto činem skrývá někdo jiný, avšak stejného jména? To vše vám prozradí následující řádky.
Mungo, též známý jako Svatý Kentigern, se narodil někdy mezi lety 518 a 540 ve Skotském Culross. A že to byl tedy Skot, jak se patří. Právě jemu podle legend vděčíme za založení největšího skotské města, Glasgow, přičemž byl též jeho prvním biskupem. I mnoho mudlů tohoto muže patřičně uznává! Ale vezměme to pěkně popořádku…
Legenda praví, že Mungova matka, Britská princezna Theneva, počala Munga ještě před svatbou, kvůli čemuž ji rodina zavrhla a jakožto poskvrněnou a zneuctěnou ženu ji shodili z útesu. Leč i přes krutý pokus o vraždu Theneva přežila a to dokonce úplně nezraněna. Ba co víc, měla takové štěstí, že nalezla opuštěnou loď, na níž následně doplula až do skotského městečka Culross. Zde se jí ujal svatý Serf, který se následně stal i náhradním otcem Munga.
Křesťanskou víru přijal Mungo ve svých 25ti letech, kdy byl taktéž vysvěcen irským biskupem. Po této, pro jeho život značně významné, události však Mungo rozhodně nezahálel a bez meškání nechal postavit na jednom z osamělých míst katedrálu. Po celou dobu stavby nového svatostánku žil Mungo skromným a příkladným životem ve velmi malém a nuzném příbytku poblíž místa stavby.
Krátce po dostavění katedrály však Mungo, odrazen protikřesťanským postojem krále Morkena, svůj domov opustil a vydal se na dlouhou pouť. Jeho kroky vedly především do Walesu, kde zprvu žil nějakou tu dobu se svatým Davidem v katedrále sv. Davida. Leč tam jeho pouť rozhodně neskončila. Následně Mungo zamířil velšského království Gwynedd, kde nechal vystavět další katedrálu, konkrétně v městečku St. Asaph.
Mungův pobyt se ovšem neomezil jen na působení ve Walesu, nýbrž podnikl pouť i do Říma, při níž šířil křesťanství a též poznával sám sebe. Leč to netrvalo dlouho a Mungo byl pozván králem Strathycledu, Riderchem Haelem, aby se vrátil do jeho království a tedy konečně i domů. A přesně tak Mungo učinil – vrátil se do katedrály a postupně kolem sebe shromáždil značně rozsáhlou komunitu, sestávající se převážně z jeho přátel, učenců a kněžích. Společně byli známí jako Clas-gu, jež se dá přeložit jako „drahá rodina.“ A tak vzniklo město Glasgow.
Zde žil Mungo bohatým životem oddaným křesťanství. Zemřel 13. ledna někdy mezi lety 603 a 614 v Glasgow.
Jak to tak už u mnoha svatých bývá, i Mungův život je opředen mnoha legendami, podle nichž učinil čtyři zázraky:
- Mungo prý vrátil život července, malému ptáčkovi svatého Serfa, kterého zabili jeho spolužáci, doufajíce, že ze smrti ptáčka bude obviněn právě Mungo.
- Jednoho dne měl též Mungo v opatství sv. Serfa na starost oheň, který ovšem, po té co Mungo usnul, zhasl. Avšak Mungo údajně oheň obnovil ulomením větve ze stromu.
- Podle některých též Mungo přinesl z Říma velký zvon, který byl využíván při všech obřadech a při zvonění mrtvým.
- Čtvrtý a poslední zázrak, jenž Mungo údajně vykonal, souvisí s příběhem o královně Languoreth ze Strathclydu, kterou její manžel obvinil z nevěry. Jako důkaz neviny král požadoval ukázat prsten, který podle něj královna dala svému milenci. Ve skutečnosti však prsten vzal král a hodil jej do řeky. Zoufalá královna, vystrašená hrozící popravou, se pro pomoc obrátila právě k Mungovi. Ten nařídil vylovit z řeky rybu a právě v ní následně zázračně objevil ztracený prsten, čímž královnu samozřejmě zachránil a očistil její jméno.
Jenomže ne každý zázrak je zázrak, a to platí pro našeho druhého jmenovce. Konkrétně je jím Mungo Bohham.
Mungo Bohham byl kouzelník, který žil v letech 1560 – 1659. Odjakživa byl údajně tento pán zapáleným léčitelem a věřil nejen kouzlům, ale také bylinkám. Díky tomu, že byl velice příjemné a dobrosrdečné povahy, a protože byl údajně na pohled až neuvěřitelně věrohodně hodný, lidé mu věřili více než ostatním léčitelům nebo… celkově lidem na ulici. Nechávali si s jeho pomocí léčit všechny choroby jakýmkoliv způsobem, a to nejen fyzické, tak psychické. Ať už choroby způsobené životním stylem, tak postihy špatným kouzlením.
Mungo a další lékuzelníci ale asi usoudili, že v Londýně a celkově v Anglii je jen málo opravdu dobrých nemocnicí pro kouzelníky, kde by se opravdu a neskrytě daly léčit i takové šílenosti, jako odčarovaná půlka ruky… a podobně. Málo nemocnic pro kouzelníky a co víc, nemocnice svatého Bartoloměje, tedy ta původní založena v roce 1123, náhodnou nehodou shořela. A proto založili kouzelníci, v čele s Mungem, nemocnici v Londýně, která je pro mudly skrytou a docela obyčejnou budovou, pro kouzelníky je však nemocnice nedoceněným luxusem. Začátky měla ale nemocnice vyloženě katastrofální a někteří vážně váhali, jestli se raději nevyléčit doma, než aby šli do tohoto ústavu. Nezrekonstruovaná budova, zastaralá technika a plísně šířící se po zemi i po stropě. Až v 18. století začala sloužit nemocnice na účely, pro které byla postavena. A dnes, dnes je tou nejvýznamnější nemocnicí v celé Británii a jednou z nejlepších nemocnic kouzelnického světa!
I přes jeho činy je však nutné podotknout, že se svatým Mungem nemá prakticky nic společného… až na křestní jméno a zálibu v léčení. Mnoho kouzelníků se však špatně domnívá, že náš kouzelník Mungo Bohham je ten svatý… ale není. Svatý je jen a jen pan Mungo (Kentigern). Je dost možné, že název nemocnice vybral Mungo Bohham proto, že měl za vzor svatého Munga… Těžko říct.
Rebecca C. Bennett & Daciana Williamsová
Tagy: Glasgow, legendy, nemocnice, svátek, svatý Mungo