Běžel jsem chodbou s hlavou dobrodružně otočenou dozadu, abych měl jistotu, že jsem toho otravného ducha setřásl. Zahnul jsem akčním skokem za roh a pokusil se projít čímsi tělem. Nepovedlo se. Tak jsem aspoň na chvilku zadnicí zahříval podlahu chodby. Když jsem se vzpamatoval, zjistil jsem, že druhým účastníkem této nehody byl nebohý profesor Torn Austin Duncan. Asi ho všichni znáte, učí toho hromadu. Jeho fanoušky a obdivovatelky mohu ujistit, že se mu po této kolizi nic nestalo (mým fanouškům sdělím jen, že se mi udělala modrá bolavá skvrnka na lokti) a dokonce přistoupil na mou nabídku rozhovoru. Pokud vás zajímá, co si profesor Duncan zpívá ve sprše, jaké umí triky na koštěti, čtěte dále. Pokud vás to nezajímá, čtěte přesto – člověk nikdy neví, kdy se mu budou takové informace hodit.
Co bylo podle vás na počátku? Slepice nebo vejce?
Tak to je skutečně zapeklitá otázka. Řekl bych, že ani jedno. Nicméně pokud bych si měl vybrat, tak bych asi řekl slepice, protože pohlavní rozmnožování je modernější záležitost. I buňky se dělí, takže bych asi sázel na těch pár znalostí z biologie, co mám.
A co když se první rozdělilo to vejce?
Tak vajíčko se běžně nedělí nebo ano? Nejsem lékař ani biolog, ale vajíčko se dělí snad jen v případě, když se rodí dvojčata. To vím, protože jsem z dvojčat.
Moje mamka ho dělí když dělá omeletu…
Jo, to máte pravdu. Občas uvažuji až příliš vědecky, což taky vysvětluje, proč se nepovažuji příliš za kouzelníka.
Čeho jste se jako malý bál?
Tak to netuším, možná tmy jsem se bál.
Vy učíte řadu předmětů. Který z nich vás nejvíc baví a co vás na něm fascinuje?
Ano, já toho učím skutečně poměrně dost. Asi astronomie, protože jsem ji poměrně hodně dlouho studoval. Hrozně rád pozoruji noční oblohu. Člověka to uklidní a kolikrát objeví o něco zajímavého. Ale i ostatní předměty, které učím, mne fascinují. Je těžké vybrat jen jeden.
Vidíte, tohle mě taky zajímá. Už delší dobou se zabývám otázkou, jak na koštěti doletět na Měsíc. Napadá vás něco?
No obávám se, že byste potřeboval hodně velký batoh s jídlem a hodně dobrá kouzla, proti změnám teploty a tak dále… Nemluvě o tom, že by koště patrně asi dřív zkolabovalo. Jsou určité podmínky, které by muselo koště splňovat, abyste dokázal na něm doletět až k Měsíci. Upřímně si to nedovedu představit.
Jste ranní ptáče nebo spíše noční sova?
No, těžko říct, já rád chodím brzo spát a rád pozdě ráno vstávám. Ale ve své podstatě jsem spíše denní tvor, leč povinnosti a práce si nevybírají.
Zpíváte si ve sprše?
Asi bych to neměl přiznávat, ale ve sprše si často skutečně zpívám, ale ne příliš nahlas.
A jakou písničku si v té sprše zanotujete nejčastěji? Máte nějakou oblíbenou?
No, určitě si často zpívám písničku I believe I can fly, pokud jí znáte. Jinak dá se říct všechno. Obzvlášť mám rád hudbu z 90. let 20. století.
Neznám… Co si myslíte o letecké akrobacii?
No rozhodně proti ní nic nemám. Pokud to někoho baví, tak v tom nevidím zásadní problém. Sám občas blbnu na koštěti, když to učím studenty různé akrobatické manévry.
Vy umíte akrobaciovat na koštěti? Jaký kousek, který umíte, považujete za nejparádnější? Mohl byste ho čtenářům popsat?
Je velmi těžké vybrat jeden kousek, který by byl nejparádnější. Určitě si myslím, že za zmínku stojí Medvjeděvova koncovka. Provádí se tak, že sklouznete do lenochodího závěsu, ruce je lepší posunout ke středu, následně pustíte nohy. Ruce pak posunete dál od sebe. Poté je nutné se rozhoupat, musíte se rozhoupat do poměrně velké rychlosti, abyste se kolem násady točil. Ve chvíli, kdy máte dostatečnou rychlost, tak se koštěte pustíte a provedete salto vpřed, vzad či skrčmo. Následně dopadnete na zem nohama napřed. Takže to není úplně lehké, ale samozřejmě existují těžší, ale i lehčí triky, na které sbalíte i starší dívky.
Hustý… Máte něco rozečteného? Co?
Spíš jsem nedávno dočetl jednu knihu, kterou jsem četl jako kluk. Jmenuje se Cesta sněžných ptáků. Je to dobrodružný román odehrávající se ve středověku. Skupina lidí tam cestuje a snaží se získat výkupné pro jednoho urozeného šlechtice. Výkupné jsou 2 páry sněžných sokolů, takže se tam pořádá taková výprava na ně. To jen tak ve stručnosti. Má to asi 600 stran, vřele doporučuji.
To zní zajímavě… Řeknu tátovi, aby se mi po tom v Krucánkách podíval, takové příběhy já rád… Co se vám na Bradavicích nejvíc líbí?
Asi to dynamické prostředí. Ono se může zdát, že profesor učí furt to stejné dokola, ale kolikrát při tom přijdete na plno věcí. Samozřejmě potkáváte nové tváře a tak dále. Nicméně, já mám poměrně štěstí, že učím předměty jako je létání nebo astronomie, kdy se člověk nenudí.
Kdybyste získal schopnost rozumět řeči jednoho zvířecího druhu, který by to byl?
Asi bych si vybral nějaká dlouhověká zvířata, která jsou zároveň i velmi bystrá. Patrně asi nějakého letce.
Draka?
Já spíše myslel nějakého ptačího zástupce. O kouzelných tvorech jsem příliš nepřemýšlel, abych se přiznal.
Čeho se štítíte?
Děti, hlavně pokud jsou ulepená, pokaděná či jinak znečištěná. Nejsem rodinný typ. A proto učím v Bradavicích.
Jaké nejpodivnější zpracování domácího úkolu jste kdy dostal?
Nevím, zda přímo nejpodivnější, ale třeba bývalá primuska mrzimoru, slečna Stormgarde mi psala úkoly hroznýma barvičkama. Nemám rád úkoly jako omalovánky. A pak úkoly jedné slečny, nevzpomenu si na jméno, ale byla taky z Mrzimoru. Vždycky vzala moje zadání úkolu doslova, přestože šlo třeba o přirovnání nebo nadsázku. Jednou jsem studentům do zadání napsal, že vypracování má být delší než jídelní lístek v síni. Šlo o takový nepříliš povedený vtip, slečna to vzala doslova a tu délku skutečně srovnávala. Bylo to celkem k popukání.
Se kterou významnou historickou postavou byste si rád zašel na večeři?
Velice záludná otázka. Asi s Galileem, ale pochybuji, že bychom se nějak domluvili.
Je něco konkrétního na co byste se ho chtěl zeptat nebo o čem s ním mluvit? Proč zrovna s ním?
Asi bychom hovořili o astronomii. Přeci jen to máme společné.
Na závěr bych se Vás chtěl zeptat, jestli znáte nějaký dobrý vtip o který byste se se čtenáři podělil…
No, znám jeden. Víte proč blondýna má na břichu brýle?
Ne…?
Protože zjistila, že má slepé střevo. No nevím, zda je to úplně nejvtipnější, ale tak…