Více či méně milí čtenáři,
Možná jste se za posledních pár dní či týdnů stačili mezi hordou úkolů a trochou té snahy nedostat se do potíží pozastavit nad na rudo obarvenými stoly ve Velké, portréty s knírky, blázny s cedulí “Free Hugs” na prsou, kteří se vás pokoušeli ukořistit do svých spárů, nebo novým spolužákem, kterého si v koleji nepamatujete. Nebo jste snad v klubovně načapali někoho, kdo se vrhal po chrliči, jako by byla ta kamenná tvář nejnovějším objektem jeho zájmu, či jste dostali podlý zásah balónkem plným vody?
Pak pro vás mám radostnou zprávu – nejste sami, nemáte halucinace, nikdo si na vás nezasedl a Merlin vás stále miluje. Ostatně, tak jako každého, že…
Všechny tyto výtržnosti jsou totiž dílem nebelvírských studentů. Na začátku září tohoto roku se totiž nejspíš profesorka King rozhodla, že srandy není nikdy dost, a tak začala odměňovat malá lvíčata za ničení školního majetku a útoky na studenty.
Nutno podotknout, že jsou malá lvíčata z jejího rozhodnutí víceméně nadšená – ačkoli mají na plnění úkolů celý rok, většina z nich se vrhla do záškodničení po hlavě už teď a tak nám může být alespoň částečnou útěchou to, že si snad všechny úlohy odbydou do Vánoc a na jaře bude pokoj.
Tato akce nese krycí název Střípky odvahy a počet odvážných studentů se momentálně pohybuje kolem třicítky. Za každou sérii splněných úkolů získá daný student od vedení koleje (nebo nám neznámých sponzorů) větší či menší cennost.
Otázkou je, jaký je pravý význam Střípků odvahy. Mají dokázat, kdo je vážně odvážný, zkrátit nebelvírským dlouhou chvíli, nebo snad narušit mezikolejní vztahy? Protože pár větších či menších rozbrojů mezi červenými a ostatními studenty už kvůli Střípkům nastalo. A myslím, že ani profesoři nebývají přímo nadšení, když se kolem nich kdykoli, když vytáhnou paty z kabinetů, shromáždí zástup nebelvírských a začne jim lichotit (ačkoli já bych byl!).
Nezbývá nám ale nic jiného, než čekat, až se řádění nebelvírských děcek uklidní – do té doby můžete uzavírat sázky na to, kdo se stane nebelvírským Největším bossem (t.j. splní všechny úkoly zadané ve Střípcích odvahy) a zda tento titul nakonec někomu vůbec připadne, nebo si ho vedení Nebelvíru nechá pro sebe, jako by jim jeden King nestačil. Budeme tedy muset přečkat strasti těch několika měsíců a počkat si na vítěze, abychom ho pak mohli detailně vyzpovídat. (nebo zbít, to už nechám na vás)
A nezapomeňte – až vás před učebnou lektvarů vyděsí hradní brnění, ze kterého se nakonec vyklube nebelvírský student, klidně po něm požadujte jednu z těch hnojůvek, které za splnění tohoto a pár dalších úkolů dostane. Za ten šok na to nakonec máte právo.
Dovolte mi tedy ještě drobnou výzvu – až vám při klidné procházce po nádvoří přistane za krkem balonek s vodou nebo vám někdo přebarví lavici pod zadkem na červeno, nevztekejte se a nebijte ta nebohá lvíčata. Na druhou stranu plně pochopím, pokud s křikem utečete, když vás bude chtít nějaké to červené individuum obejmout. Jen se neuchylujte k násilnostem a neberte si takové útoky osobně.
Na konec článku bych přidal čestné prohlášení o tom, že lezení na obruče na famfrpálovém hřišti, děšení nebohých nebelvírských patrončat, pokus o strhnutí levitujících svící ve Velké síni ani ten večer, kdy se v síni naprosto neovladatelně padalo, nemá s nebelvírskými Střípky odvahy pranic společného a Merlin vás možná nemiluje tak moc, jak jsem říkal na začátku…
Z útrob nebelvírské koleje,
Little lion