Halloween je klasickým anglosaským svátkem, který se hojně rozšířil, prý hlavně kvůli irským vystěhovalcům, po celém světě. Kdo by snad nevěděl, Halloween se slaví jednatřicátého dne měsíce října, tedy den před Dnem všech svatých. I mudlovská společnost vnímá jakousi energii a atmosféru, kterou Halloween přináší, a která k němu neodmyslitelně patří. V dnešních dobách mudlovské děti obchází v kostýmech sousedství a pod pohrůžkou lehkých výtržností prosí cukrátka. Jak jsme ale letos tradiční svátek oslavili v Bradavicích?
Že je něco jinak, než má normálně být, mohl zaznamenat maximálně nevšímavý student nejpozději už na snídani ve Velké Síni. Stačilo se pouze zahledět na nabídku na stolech. Různé jedlé či pitné imitace krve či lidských orgánů se objevovali vlastně v průběhu všech jídel dne. Tak například k obědu byl také k dostání krvavý steak, tatarský biftek. Večer na hostině byly dokonce hlavy členů Studentské Rady vyrobené z uzeného, což podle mého klidně nemuselo být uboze nahrazenováno vepřovým, buďme realisté prosím, dále pak mohl student zakusit i různé dezerty s podobiznami profesorů.
Před večeří se v opuštěné místnosti ve Východní věži konala jakási stezka odvahy. Studenti byli vpouštěni ve skupinkách, aby se přítomným bubákům, kteří na sebe samozřejmě braly podoby největších obav a strachů studentů, mohli lépe bránit. Nejmenovaný zdroj se svěřil, že prý nejvíc se studenti báli vlkodlaků, u zmijozelských ale, alespoň jak tvrdí zdroj, převládala vidina slečny kolejní Boneové, konkrétně jakési Jane-divoženky. Bubák údajně vystupoval jako slečna Boneová v otrhaných teplácích a mikině, obličej, ruce i šaty zamazané od hlíny, vlasy divoce zacuchané ve změti větviček a listí. Navzdory těmto „podpásovkám“všichni studenti stezku zvládli příkladně, s odvahou a veselím.
Od osmi hodin večerních se konala v Síni již zmíněná hostina, která byla zároveň spojená s maškarním plesem na téma Mrtvolky. Konkrétně já třeba šel za vyvrhlou velrybu, musel jsem se proto ještě před večeří zastavit na ošetřovně, kde mi slečna ošetřovatelka na mou prosbu nabídla hořký lektvar, který mě na dobu přibližně dvou hodin několikanásobně zvětšil, takže ze svých hrubým odhadem 150ti centimetrů jsem jich najednou měl centimetrů přibližně 250. Strávil jsem tak celou dobu rozvalený kousek od nebelvírského stolu a snažil jsem se co nejvěrněji hrát umírající velrybu. Ke konci večera si zájemci mohli zatancovat na staronové melodie školního gramofonu.
Tagy: halloweenské oslavy, hostina, maškarní, mrtvolky, převleky, východní věž