Bradavičník

Ačkoliv už je školní rok v plném proudu a vy si říkáte, že nemáte šanci vymanit se ze škatulky průměrných, nevýrazných a nudných studentů, ráda bych vás tímto článkem přesvědčila o pravém opaku. Promeškali jste první dobrý dojem a první tři měsíce jste se prezentovali jako zalezlí hraboši v zadní části učebny? Pojďme se podívat, co se na tom dá změnit.

Před samotnou realizací své skvostné osobní proměny je třeba si svého profesora zanalyzovat. Je to typ, který si potrpí na ukázněnost a řád, dává prostor k vyjádření vašeho vlastního názoru nebo jen nudně přednáší předem připravený výklad? Přizpůsobte se jeho požadavkům a nárokům, a snažte se to provést co nejprecizněji. Přestěhujte se do přední lavice, pomůcky mějte vzorně vyrovnané, hezky se vyrovnejte a nasaďte výraz čarodějného génia, i když třeba nerozumíte ani slovu. Pokud je vznesena otázka, snažte se za každou cenu odpovědět, buďte aktivní a dramaticky mávejte rukou ve vzduchu.

Tím se dostávám k neverbální komunikaci, kterou je rovněž třeba vypilovat. Nezůstávejte s očima zabodnutýma do desky lavice, naopak se snažte profesora pozorovat a zúčastněně, zaujatě kývejte hlavou. Vyzve vás k zamyšlení nad nějakou problematikou? Kolečka v hlavě by vám měla začít šrotovat tak, že si vás profesor všimne a nakonec se vás zeptá na výsledek uvažování. Předvede vám profesor v hodině nějaké kouzlo, o kterém jste se zatím učili jen teoreticky? Začněte tleskat. A pokud umíte pěkně zvučně pískat, máte vyhráno.

V první části domácího úkolu, ještě předtím, než se dostanete k samotnému zadanému tématu, začněte opěvovat vaši předešlou hodinu, kolik jste se toho naučili, jak vás onen profesor motivoval k zodpovědnému studiu, nebo mu to jednoduše shrňte do krátké básničky a nezapomeňte na osobitou malůvku či karikaturu dotyčného. Pište zásadně několikastránkové úkoly, a i kdybyste přitom měli několikrát odbočit od tématu, zahrajte to ke svému prospěchu, že tohle a tohle s úkolem přece také souvisí. Odevzdejte ho v obálce se jménem dotyčného profesora a přidejte dáreček v podobě Bertíkové fazolky nebo kostičku čokolády od svačiny.

A co je nejdůležitější, ptejte se. Kdykoliv, kdekoliv, mějte předem vymyšlené desítky otázek a pořád nad něčím bádejte. Ptejte se osobně, pošlete školní sovu, připíchněte kousek pergamenu na nástěnku profesora, vždyť vy si nějaký způsob najdete.

Anya H. Babbs, 1. ročník

Tagy: oblíbenost, osobitost, profesoři, studenti, úvaha

3x Komentováno