Přijde mi to jako včera, kdy jsem se dozvěděla o existenci magie. Samozřejmě, jako dítě jsem v ni věřila stejně pevně, jako v existenci polibku z pravé lásky, které napraví cokoliv, ale stejně to byl šok. Dnes je to však už deset měsíců, co magii sama studuju, a mohu říci jen jednu věc: nikdy bych to nevyměnila za studium na mudlovské střední škole.
Mám totiž pocit, že za těch deset měsíců jsem se naučila mnohem více, než za předešlých pět let na základní škole. Dost možná je to tím, že jsem začala studovat něco naprosto jiného, kde jsem tak úplně nevycházela z předešlých znalostí, ale prostě začínala od začátku.
Byl to školní rok plný překvapení, nových poznatků, a hlavně zábavy. S potěšením konstatuji, že akce pořádané na škole, ať už školou samotnou, nebo mrzimorskou kolejí, byly vždy pečlivě naplánovány a nebyl na nich nedostatek ničeho, ať už hmatatelného, či abstraktního.
Na škole jsem poznala spoustu nových lidí, za což jsem ráda. Nikdy jsem se nemusela bát, že by mi někdo neporadil či nepomohl s nějakým mým problémem, ať už studijním, či soukromým. Je tu o nás krásně postaráno ve všech ohledech, nikdo není ignorován. Učitelé jsou milí a chápaví, a byť někdy přísní, tak jsou spravedliví.
Abych to tak nějak shrnula, nikdy, nikdy bych neměnila. Po desíti měsících v Bradavicích si připadám jako naprosto nový člověk, a vlastně jím i jsem. Už se nemůžu dočkat, až se příští rok otevřou brány hradu, a já budu pozorovat zařazování studentů. Tentokrát již od začátku jako hrdá studentka mrzimorské koleje druhého ročníku.
Claire Stephard