Jelikož už máme všichni Velikonoce za sebou a potřebujeme si dát pauzu od vší té čokolády a zajíčků, o kterých se nám, nebo tedy alespoň mně, už pomalu zdávají noční můry (No jen si to představte… růžové chlupaté koule se dvěma ostrými zubisky vepředu, jež jsou schopné prokousat všechno! Kdo by se nebál.), rozhodl jsem se, že Vám udělám takový menší přehled toho, jak se Velikonoce slaví jinde. Věděli jste třeba, že královna na Zelený čtvrtek každoročně rozdává stříbrné mince seniorům?
Jedna z největších velikonočních kuriozit přichází z České republiky. Tam totiž panuje jakási forma diskriminace proti ženám… No vážně, někde ve světě nemají volební právo, někde je neprávem kamenují a v Česku je šlehají proutěnými obušky přes zadek. A důvod? Prý aby byly krásné! No já tedy nevím jak vy, ale modřiny mi moc pěkné nepřijdou. Možná na klucích je to ještě poměrně hustý, ale holky si přece musíme hýčkat, no ne? A ještě k tomu jim pak ty chudinky musí platit kreslenými vajíčky. V Maďarsku se pak ženy polévají ledovou vodou, údajně aby byly plodné – zápal plic jim ale spíše uškodí, ne?
Do Španělska bych se během Velikonoc rozhodně ani za mák nechtěl podívat. Ulicemi se v té době vypravují davy oblečené do bílých kápí. V rukách třímají pochodně a těžké kovové řetězy, přípomínaje tak jistou sektu z americké historie, jíž raději ani nebudu zmiňovat.
Na Filipínách je to vůbec nejhorší. Jistě víte, že Velikonoce jsou původně křesťanským svátkem, i když na to dnes nikdo skoro nemyslí. Nicméně Velikonoce vznikly na oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na Filipíny se kažrodočně sjíždí stovky turistů, aby si tuto událost připomněli. V rámci „pokání“ si nechají na záda nasadit kříž a ten pak stejně jako Kristus táhnou po určené trase. Někteří fanatici se však ke kříži nechají přibít, aby se mohli s Ježíšem lépe identifikovat. Tento akt je však široce kritizován společností i církví.
Jakožto ateista se k tomuto svátku stavím poměrně negativně, ač mě za to mnozí považují za pokrytce, jelikož například Vánoc bych se nevzdal ani náhodou. A ona i ta čokoláda, kterou o Velikonocíh vždycky shrábnu, není špatná. Faktem je, že většina populace prostě věřící je, a tak s tím asi nic neudělám, ale spoustu svátků, které máme, pochází z událostí, jež primárně dokládá ‚slovo boží‘, tedy Bible. Já nejsem schopný s jistotou vyloučit jedno či druhé – jestli jsme byli stvořeni nějakou vyšší silou nebo ne. Ale jedno, co bych chtěl, abychom si všichni uvědomili, je to, kde všechny tyto události vznikají, proč tomu tak je a že není třeba se kvůli jejich původu nutit do věcí, jež nám jsou nepříjemné. O Velikonocích se, dívky, nemusíte nechávat zmrskat od svých mužských protějšků, nikdo z vás támhle na Filipínách nemusí na bedrech nosit kříž a už rozhodně se k němu nemusíte nechávat přikovat. Je to špatné a žádné dobro vám to nepřinese. Jen bolest a krev.
Toť mé dnešní poselství. A já myslím, že pro dnešek ze mě mouder vypadlo dost. Mír s váma!
Pro Bradavičník napsal
havraspárský šéfredaktor Michael J. Wilson, 3. ročník
Tagy: církev, čokoláda, ježíš kristus, králík, kříž, náboženství, pomlázka, svět, Velikonoce