Bradavičník

Přináším pro naše čtenáře dalších pár hlášek, zaslechnutých na hradě.

Na obědě jsem zaslechla skupinu prváků, kteří mluvili o někom ze svých spolužáků. Jeden z nich říká: „Rodičům X, se narodil druhý Merlin.“
Další zvedne hlavu, zamračí se a ptá se: „A kdo byl první?“

Jeden ze spolužáků mi vyprávěl, co toho dne slyšel ve třídě: „Pane Y, nechcete mi vysvětlit, proč jste mi odevzdal dopis, ve kterém popisujete, jak jsou moje hodiny strašné?“
Dotyčný se zeptal: „To, že jsem udělal?“
Profesorka na to zareagovala: „No ano, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí o tom, jak jsem přísná.“
Obžalovaný se prý otočil na svého kamaráda a říká: „Tak to se bude můj bratr divit, proč jsem mu poslal pojednání o vlkodlacích.“

Na chodbě jsem minula skupinku dětí. Jeden očividně vyprávěl jakousi historku, při které se smál a zakončil jí se slovy: „A pak spadnul ze židle až na zem.“

Při jedné z hodin si můj spolužák zamumlal: „Proč si nedělám zápisky do na papír, který ani nemám.„

Při jedné nespecikované hodině se profesor ptá: „Chcete mi vysvětlit, proč jste opět nevypracovala domácí úkol slečno A?“
A spolužačka na to odpověděla: „Já myslela, že je dobrovolný.“

Na chodbě kolem mě proběhl mladší student, div neporazil jednoho z profesorů, který se otočil a zakřičel na něj: „Přestaňte tu pobíhat nepovolenou rychlostí.„

Při obědě jsem zaslechla jednoho ze spolužáků: „Jí prostě nemůžu ani vystát. Tuhle jsem do ní celou hodinu šťouchala tužkou, až se zlomila.„

Jeden ze spolužáků si mi stěžoval: „No prostě po mě dneska po obědě házela mandarinky a pak se divila, že jí došli.“

Nejmenovaný student, který mi vyprávěl o svém dětství: „A na co ti ten pes umřel?“
A jako odpověď se mi dostalo: „No na smrt.„

Při večeři jsem zaslechla skupinku, kteří si vyprávěli o svých spolužácích: „To spí v botech jo?“
„Odmítá se přezouvat, že mu prý smrděj nohy.“

Znovu opakuji, že pokud zaslechnete něco vtipného, zašlete mi to sovou a já to zveřejním.

Tagy: perličky, perličky z hradu, studenti

Komentáře jsou uzavřeny.