Protože podivnosti na chodbách školy slyšíme dennodenně, přidávám další zaslechnuté rozhovory.
- Při jedné nejmenované hodině se jeden ze spolužáků ptá: „A v té písemce budou příklady, teorie nebo něco jiného?“
Profesor na dotyčného chvíli kouká, pak si povzdychne a řekne: „Budou tam příklady, teorie a to nebo něco jiného tam taky bude.“
- Tohle je ještě z konce loňského roku, když se jeden můj spolužák zeptal, jakou dostane známku na vysvědčení. Profesor na to zareagoval následovně: “ Dostanete za známku, co vám vychází, ale nezasloužíte si to.“
- Při snídani seděly kousek ode mě dvě dívky, ta jedna ještě pořád snídala, druhá jí pozorovala. První dívka to chvíli vydržela, pak se ale na druhou obořila: „Nemůžeš se dívat jinam? Rozrušuje mě to.“
- Profesor se otázal, proč nemá dotyčný student učebnici. Student se chvíli rozhlížel kolem lavice a nakonec pronesl: „Obávám se, že mi ta učebnice asi někam utekla.“
- V knihovně jsem seděla kus od skupinky dívek. Jedna z nich se ptala těch ostatních: „Co máme dneska za úkol?“
Po delší odmlce se jí jedna ze zbývajících dívek rozhodla odpovědět: „Máme si vybrat jedno z kouzel, který jsme se už naučili, kromě lumos, a napsat o jeho vzniku.“
Dívka, která se předtím tázala, nadšeně odvětila: „Super, tak já napíšu o lumos.“
- Míjela jsem skupinku mladších chlapců. Jeden se ptal toho druhého: „Kde, že to vlastně bydlíš?“
Dotázaný na to odpověděl: „V Glasgow.“
Přičemž ten první položil další otázku: „To je ve Skotsku?“
Odpověď toho druhého chlapce jsem neslyšela, takže hádám, že na to zareagoval pokývnutím hlavy, protože ten první opět zareagoval se slovy: „Fakt, tak to bys mohl znát mojí tetu Elizabeth Stone, ta taky bydlí ve Skotsku.“
- Skupinka studentů stála před učebnou a čekala na její otevření. Z celého chumlu se ozývalo bzučení hovoru, to však přerušil jeden z chlapců, který nahlas vykřiknul: „Můžeš se na mě přestat tlačit? Já neumim procházet zavřenejma dveřma, protože nejsem duch.“
- Na obědě, dvě dívky vášnivě debatovaly o jídle. Jedna praví: „Copak ty nevíš, co to jsou rajský jablíčka?“
Ta druhá na to povídá: „Znám rajčata a znám jablíčka, ale dohromady jsem je ještě nikdy nejedla.“
- Další rozhovor jsem opět zaslechla v knihovně: „Tak jsem jí říkal, že mi domácí úkol sežral pes a zdá se, že mi nevěřila.“
Druhý na to reagoval: „Ty tu máš psa?“
A jako odpověď se mu dostalo: „Ne.“ - A poslední dnešní rozhovor, pravděpodobně vytržený z kontextu, ale zaslechnutý na chodbě: „Normálně k němu přiběhnul, hodil mu vodu na hlavu a pištěl u toho jak pětiletá holka.“
Tagy: perličky, perličky z hradu, studenti