Mezi učením není moc volného času, ale občas se nějaký ten volný čas najde a do něj vtrhne modrá prefekta Kassandra Hatzidakis s nějakým nápadem, jak volný čas vyplnit. Asi se bojí, aby havránci příliš nezvlčeli.
První akce, které jsem se účastnila, byla Hallowenská hra s vyřezáváním dýně. Házelo se kostkou a komu padla šestka, ten šel vyřezávat dýni. Byla to velká zábava, ale kostka nás pěkně pozlobila, několik kol za sebou nepadlo jiné číslo než jednička, takže většinu dýně vyřezala Ella sama. Některým se nepovedlo k vyřezávání vůbec dostat.
Jindy jsme hráli pantomimu a věřte nebo ne, zase měla nejtěžší slovo na hádání Elle. Chudinka strávila svým předváděním stejnou dobu jako všichni ostatní dohromady. Potom se pomalu bála dalších her účastnit, ale je to holka šikovná a své obavy překonala.
Abychom ve volnu zaměstnali i mozkové buňky, tak společně s Johnem Goldem uspořádali pátrání po zmizelé sově. Teda John se tvářil, že mu sovu někdo unesl, aby hrál na naše city. A ano, dařilo se mu to. Nebohé sovy nám bylo líto, a tak jsme poctivě luštili nápovědy, až se nám z mozečků kouřilo, aby se nebohé sově nic nestalo.
Jednou uspořádala jako program hru nazvanou Krycí jména. Samotné hře jsem jen ke konci přihlížela, protože jsem došla pozdě z knihovny. Měla jsem z toho špatný pocit, tak jsem chtěla alespoň pomoct s úklidem karet. Netušila jsem, že se kartičky rozhodnou si s námi pohrát tak, jak my jsme si předtím hráli s nimi. Při pokusu kartičky uklidit se rozutekly do všech stran a nám nezbylo než je honit po celé společenské místnosti. Navíc při pokusu o chycení začaly uskakovat. Některé karty ale stačilo poprosit, aby se vrátily. Když se vrátila karta s Merlinem, tak se jí hodně karet rozhodlo následovat. Jiné karty bylo třeba dostihnout, jako Zlého černokněžníka. A jednu trojici bylo třeba přemluvit a dokonce jí slíbit procházku, protože se moc chtěli podívat ven. Takže až budeme mít příště volno, vezmeme karty na procházku ven, aby se taky podívaly do světa.
Abychom neodpočívali jenom uvnitř hradu, uspořádal pro nás primus zimní olympiádu. Zimní olympiáda byla prima událost. Která by byla mnohem lepší, kdybychom se všichni řádně oblíkli. Některým spolužákům chyběly rukavice a sukně nejsou na zimní sporty, taky vhodným oblečením. Užili jsme si sáňkování. Opravdu jsem byla ráda, že jsem to přežila, a asi to mým oblíbeným sportem nebude. Běhání po lese a hledání ukrytého pokladu. To mi šlo o něco lépe. Házení koulemi na cíl. To byla jediná disciplína, kde jsem měla pocit, že nejsem úplně beznadějná.
Pro Bradavičník napsala
Patricia A. Silverlime