Náležím zcela tobě

Napsal/a Raven V. Darkwood     Rubrika: Zeleným inkoustem, Zmijozel



To takhle byla jednou jedna dívka, která se jmenovala Skye. Příjmení není podstatné. A už od dětství se kamarádila s klukem, který bydlel ve velkém domě vedle nich. I když ona si myslela, že byli nejlepší kamarádi hned od první chvíle, kdy měli tu čest se cákat společně v bazénku. Ukázalo se ale, že Jamie, to totiž bylo jeho ctěné jméno, nebyl ze svojí nové kamarádky ani z poloviny tak nadšený.

Ze všech sil se ji snažil zbavit, dívka byla ale vyloženě neodbytná, běhala za ním pokaždé, když ji rodiče koupili něco nového. Házela mu na hlavu míče tak dlouho, dokud si s ní nezačal házet, vytrvale na něj sypala oblečky na panenky, až je začal spolu s ní oblékat, jen aby mu dala pokoj, šťouchala ho tak dlouho, dokud si s ní nezahrál na schovávanou a pokračovala v tom, že ho otravovala tak dlouho, dokud si na to nezvyknul a nezačal si s ní hrát více méně protože chtěl a ne proto, že ho k tomu donutila.

A tak se stalo, že naši kamarádi spolu vyrůstali bok po boku a postupně se z nich stávali nejlepší přátelé. Jamie se naučil šplhat na stromy a dost často vyšplhával do pokoje Skye, aby utekl ze svého domu, kde se jeho rodiče neustále hádali. Skye za ním zase s často chodila s brekem, protože si jí ve škole někdo neustále dobíral. Společně se naučili rybařit, stavět hrady z písku a no prostě znáte to, sdíleli spolu všechno možné, jak to ti přátelé dělají.

A tak pokračovali v růstu, až došli do okamžiku, kdy se oba začali zajímat o opačné pohlaví. Rozdíl mezi nimi byl však v tom, že z Jamieho vyrostl pohledný mladík. Znáte to, rozcuchané blonďaté vlasy, modré oči, pro které byste zabíjeli, pohledný obličej, ani ne velký, ani ne malý nos a pusa, kterou byste hned políbilli. No abych to zkrátila, tak z něj prostě vyrostl kluk, po kterém se holky vrhaly.
A pak tu byla Skye. Dlouhý obličej, příliš velké zelené oči, obličej posetý pihami, dlouhé hnědé vlasy. Nedá se říct, že by to byla královna krásy, ale rozhodně nebyla nepohledná. Jen působila obyčejně. Nikdy nevybočovala z davu, takže byste si jí asi nikdy nevšimli a hlavně byla stydlivá, ano, asi je to těžké pochopit vzhledem k tomu, že my víme, jaké svérázné taktiky v dětsví používala, aby donutila někoho si s ní hrát. Jenomže to s klukama prostě neuměla. Mnozí si teď asi klepou na hlavu a naříkají, vždyť byl její nejlepší kamarád kluk, tak co byl její problém. Problém byl v tom, že chudák holka trpěla sociální fóbií, nikdy nevěděla jak navázat rozhovor s někým novým, navíc v poměru s ostatními byla dost divná. Nikdy se nestarala o holčičí věci, jako kdo s kým, kde a jak, ale spíš se doma zahrabávala do knížek a do svého vlastního imaginárního světa. Kdyby jí Jamie čas od času nevytáhl na pláž, která byla od jejich domu jen asi pět minut, nejspíš by nikdy neopustila svůj pokoj. Ono proč taky? Proč bychom měli trávit čas venku, když jsme tak dlouho a pracně pracovali na vylepšení věcí dovnitř do domova?

No každopádně mířím k pointě, kdy Jamieho neustále obletovala hejna holek, která se navíc spolčovala a vytvářela nenávistné skupiny proti Skye, protože na ní prostě žárlily. Znáte to, holky. Asi nejrozšířenější skupina se jmenovala „Skye smrdí.“ Skye se tím pochopitelně trápila, ale z její deprese jí vytrhávala myšlenka, že to dělají jen proto, že jí závidí.

Snažila se to tak hodit za hlavu, jenže jí to nevydrželo dlouho, protože jednoho dne nastal ten osudový den, kdy se Jamie vyškrábal do jejího okna a prozradil jí, že má rande s Isabellou. Dlouhonohá blondýna, která pochopitelně Skye zatápěla ze všech nejvíc. Skye ale, jako správná kamarádka nic neřekla a jen mu to odkývala s tím, jak jí to děsně těší. Jamie tak vesele odskákal pryč, zatímco Skye propadla do deprese, která se ještě prohloubila, když šla druhý den k němu do domu a zjistila, že zmizel a že po sobě nechal jen vzkaz, který zněl:
„Už mě to tu nebaví, utekl jsem s Isabellou.“

Jeho rodiče nechali Skye, aby to prozkoumala, ale nenašla tam nic neobvyklého a i když si přála, aby to bylo písmo někoho jiného, moc dobře věděla, že je Jamieho.

Naše hrdinka tak původně chtěla být silná jako všechny ty vyjímečné divky z jejích oblíbených románů, ale tohle chování jí vydrželo asi hodinu, dokud jí nepopadl amok a nezačala rituálně spalovat všechny svoje knížky na zahradě. To byl první krok, pak propadala do hysterických záchvatů pláče až to nakonec vyústilo v to, že několik dní seděla nehnutě na pláži a zírala na moře a snažila si představit život bez Jamieho, do kterého, jak jste asi již všichni poznali, byla zamilovaná, jen si toho chudinka až doteď neuvědomila.

Její rodiče si o ní pochopitelně dělali starosti, ale ani jeden z nich netušil, jak jí má pomoct a tak se spokojili aspoň s tím, že si jí hodili přes rameno a odnesli jí do pokoje, kde jí usadili před televizi.

Nějákou dobu to trvalo, ale Skye se přeci jen nakonec vzpamatovala. Pochopitelně začala litovat toho, že spálila všechny svoje knížky, protože bez svého kamaráda a svých knížek byla opuštěná jako nikdy dřív.

Často tak chodila na dlouhé procházky na pláž, protože jí nenapadalo nic lepšího, co by mohla dělat. Jednoho dne se ji to však stalo osudným. Narazila tam totiž na láhev. Respektive na ní šlápla, takže potom co několikrát zaklela a vytrhla si střep z nohy, se podívala dolů a zjistila, že rozšlápla láhev, ve které vězel nějáký vzkaz.

Překvapeně ho zvedla, zcela ignorující krev, řinoucí z její nohy, a otevřela ho. Bylo tam jedno slovo.
„Pomoc!“

No, jeden by řekl, že asi ne každý by rozluštil co tento obsáhlý vzkaz má znamenat, ve Skye to ale hrklo, protože tenhle rukopis by poznala i ve tmě. Tohle nepochybně psal Jamie.

Vzala tak ten vzkaz a rozběhla se zpátky do domu, kde to ukázala svému otci. Její matka se víc zajímala o to, že jí Skye dělá v domě nepořádek a stopy od krve, její otec matčino nadávání zcela ignoroval a soustředil se na rozkódování onoho vzkazu.

Nakonec se rozhodl sestavit pátrací akci a spolu se Skye nasedli na rodinou pramici a začali pádlovat někam na moře. Ani jeden pochopitelně nevěděl, kam jedou, ale po deseti minutách již byli zcela vyčerpaní. Ve Skye se však objevila nečekaná síla a touha v nalezení jejího přítele jí poháněla dopředu jako blesk. Brzo už tak parkovali u prvního pustého ostrova, na který narazili.

Byla by hodně velká a nepravděpodobná náhoda, kdyby tam Jamieho hned našli, že? Jenomže co se nestalo. Oni ho tam opravdu našli přivázaného ke kokosové palmě.
„Skye!“ Vykřikl v nadšení.
„Jamiee!“ Vykřikla i ona a rozběhla se, aby ho osvobodila. „Co se ti stalo?“ Zeptala se, když začala zápasit s jeho pouty.
„Já jsem se stala!“ Ozvalo se někde za Skye, která se překvapeně otočila, aby tam našla stát Isabelle. Měla na sobě roztrhané šaty, objem vlasů měla takový, že by se za to nemusel stydět ani samotný lev a tvářila se vysoce naštvaně. „Ty mrcho! Já ho chtěla mít jenom pro sebe a ty se sem zase musíš cpát.“
Isabelle vypadala, že se na Skye vztekle vrhne, ale ta na ní jen valila oči, zřejmě nevěděla co odpovědět. Ani se s tím něják nemusela zabývat, protože se k Isabelle ze zadu připlížil otec Skye a praštil jí bambusem přes hlavu, což jí omráčilo.

Společnými silami tak osvobodili Jamieho, který si stěžoval, že jí v půlce toho rande přeskočilo a že ho prostě něčím nadopovala, donutila napsat ten vzkaz, že utíká a pak ho odvezla sem. Všichni pak nasedli na onu pramici, takže tam bylo dost narváno, protože byla skutečně velmi malá a radostně se odpíchli od břehu.

Zpátky na břehu bylo z toho, že se jim podařilo zachránit Jamieho hotové pozdvižení a ze Skye se hned stal hrdina dne.
Dívka si šla spokojeně lehnout, měla zpátky svého nejlepšího přítele a dost možná, že ho nová zkušenost s Isabellou odradí od dalšího randění, což jí působilo škodolibou radost.
Když se však druhý den probudila, naprosto změnila na celou situaci názor, protože všude po jejím pokoji byly rozházené okvětní lístky rudé růže a mezi nimi na zemi seděl Jamie. Skye se překvapeně posadila a zmateně se začala rozhlížet po tom bordelu, který jí to tam nadělalo.

„Skye, když jsme byli děti, tak jsem tě ze začátku vyloženě nesnášel, ale postupem času ses mi dostala pod kůži, a když jsem byl na tom pitomým ostrově, jediné na co jsem dokázal myslet, bylo, co jsem to za pitomce, že jsem ti to nikdy neřekl. Protože moje srdce náleží jenom tobě.“ Skye se pokoušela udržet vážnou tvář, aby na ní nebylo poznat, jak moc jí to těší, ale vzhledem k tomu, že se do dvou vteřin rozbrečela, se jí to asi moc nepodařilo.

Jamie to vzal jako podnět k tomu, aby jí poprvé políbil a jak už to bývá, první polibek byl dost uslintaný, oba dva se v tom, ale postupem času společně zlepšili. A společně šťastně odhopkali do západu slunce.

Tagy:

Komentáře jsou uzavřeny.

\par